Zatímco ve většině zemí Evropské unie nesmí celková hmotnost jízdní soupravy přesáhnout 40 tun a toleruje se jen přetížení do 300 kilogramů, v Česku je podle zákona o silniční dopravě povoleno 45 až 48 tun. Přitom i tyto limity těžké kamióny často překračují.

Pomohla by novela

„Do roku 2006 platilo i v České republice, že celková hmotnost jízdní soupravy nesmí přesáhnout 40 tun. Tehdejší ministr dopravy Aleš Řebíček (ODS) ale prosadil zvýšení limitu, a vyšel tak vstříc stavební lobby. Takže od té doby se nám i po silnicích prvních, druhých a třetích tříd pohybují nákladní vozidla od 48 do 52 tun celkové hmotnosti,“ upozornil Gerhard Brádler, šéf dopravní firmy, který byl čtvrt století profesionálním řidičem.

Od roku 2006 se v čele ministerstva dopravy vystřídalo deset ministrů, žádný z nich však nepředložil ke schválení návrh změny zákona, který by celkovou nejvyšší povolenou hmotnost jízdních soup rav vrátil zpět na 40 tun.

Tím více peněz musí nyní stát i kraje vynakládat na opravy poničených komunikací. To se týká i modernizace nejstarší a nejzatíženější tuzemské dálnice D1.

Povolená celková hmotnost jízdních souprav je v Česku vyšší než jinde v Evropě

Mezi Mirošovicemi a Kývalkou postupně dostává novou betonovou vozovku, která by měla podle Ředitelství silnic a dálnic vydržet třicet let. Už dnes jsou ale na zmodernizovaných úsecích dálnice na vozovce rýhy po kamiónech.

Hmotnost nákladních vozidel kontroluje dopravní policie a celní úřady. Tyto kontroly jsou zvláště intenzivní na hraničních přechodech. Jedno z vážících míst je například ve Starém Hrozenkově, kde se kontrole podrobují nákladní vozidla přijíždějící ze Slovenska.

Pokuty přitvrdit

Když je vozidlo či souprava přetížené, dostane řidič blokovou pokutu až 15 tisíc korun a jeho firma pak ve správním řízení musí za každou započatou tunu přetížení zaplatit 9000 Kč. Přesto si s tím dopravci hlavu moc nelámou.

„Každý měsíc se za přetížení v průměru pokutuje kolem padesáti vozidel,“ sdělil médiím náměstek hejtmana Zlínského kraje Pavel Botek.

Podobná situace je také v dalších krajích. Netýká se to jen těžkých nákladních vozidel, ale i dodávek o hmotnosti do 3,5 tuny. Jejich vlastníci zneužívají toho, že za přetížení dodávky zaplatí řidič nanejvýš pokutu 2500 Kč, ale pro firmu není žádný postih.

Není tedy divu, že při kontrolních policejních akcích bylo zjištěno, že až 80 procent dodávek jezdí přetíženo. I to by tedy jistě stálo za urychlenou legislativní změnu a razantní přitvrzení pokut. Kromě mobilních či ve vozovce zabudovaných vah by podle ministra dopravy v demisi Dana Ťoka (za ANO) bylo možné pro kontrolu hmotnosti projíždějících kamionů využít i mýtné brány. To by ovšem mohlo být až součástí smlouvy s novým provozovatelem mýtného systému po roce 2019, který má vzejít z výběrového řízení.

A to bylo nyní v květnu prvostupňovým rozhodnutím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zrušeno.

„Dopravci nejsou hloupí“

Otazník tak visí i nad záměrem ministerstva dopravy rozšířit od roku 2020 výběr mýtného o dalších 900 kilometrů silnic prvních tříd, aby se omezilo objíždění zpoplatněných dálnic.

Žádný dopravce přece není tak hloupý, aby si jízdou po okreskách notně prodlužoval cestu do místa určeníšéf dopravní firmy Gerhard Brádler

Ještě více než dálnice přitom přetěžováním kamiónů trpí právě jedničky a okresky. Přitom nejen sdružení autodopravců Česmad Bohemia, ale i Svaz průmyslu a dopravy, Asociace krajů a Hospodářská komora záměr mýtné rozšířit ostře kritizují.

„Pokud by se mýtné na silnicích první třídy podstatně rozšířilo, obcím by se rozhodně nepřitížilo, ale odlehčilo. Výmluvy, že řidiči pak budou mýtným zpoplatněné jedničky objíždět po okreskách, jsou liché. Žádný dopravce přece není tak hloupý, aby si tímto způsobem notně prodlužoval cestu do místa určení,“ je přesvědčen Brádler.