Průzkum proběhl v souvislosti s výročím 100 let od vzniku samostatného  Československa i dalšími „osmičkovými” výročími.

Sametovou revoluci hodnotí kladně 72 procent lidí, dvacetiletí první republiky 66 procent. Nadpoloviční většina lidí vnímá pozitivně rovněž vznik samostatné ČR (55 procent), vstup do NATO (52 procent) a relativně nedávnou minulost 90. let (51 procent).

Na opačném konci žebříčku skončilo obsazení republiky vojsky zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968, které jako negativní označilo 76 procent lidí, veskrze záporný je pohled Čechů na období protektorátu Čechy a Morava (74 procent) i na podpis Mnichovské dohody (69 procent).

Gottwald i Husák propadli

Z hlediska vybraných osobností je veskrze kladně hodnocen T. G. Masaryk, jehož pozitivně vnímá 84 procent lidí. Jana Palacha, který se v lednu 1969 upálil na protest proti letargii společnosti po srpnové okupaci 1968, pozitivně hodnotí 67 procent lidí. Dvě třetiny lidí pak oceňují osobnost prezidenta Václava Havla. V první pětici figurují ještě dlouholetý ministr zahraničí Jan Masaryk (57 procent) a nástupce T. G. M. Edvard Beneš (50 procent).

Zápornými postavami dějin jsou z hlediska výsledků „první dělnický prezident” Klement Gottwald, který byl negativně hodnocen 63 procenty dotázaných, následovaný jedním ze svých nástupců Gustávem Husákem (58 procent) a státním ministrem pro Protektorát Karlem Hermannem Frankem (57 procent). Gottwald i Husák mají, na rozdíl od Franka, i zhruba pětinovou ekipu těch, kteří jejich činnost hodnotí neutrálně. Desetina lidé pak oba komunistické prezidenty vnímá kladně.

Havlovi nástupci v prezidentském úřadu se umístili v horní části žebříčku. Miloše Zemana kladně hodnotilo 48, Václava Klause 41 procent dotázaných.

První republika byla vzorem demokracie

Lidé byli dotazováni rovněž na dílčí otázky vztahující se ke 100. výročí Československa. Většina respondentů (68 procent) je přesvědčena, že bez vytvoření samostatného státu by český národ nepřežil a první republiku považují za vzor vyspělé demokracie (72 procent).

Nejednoznačný postoj zaujímají lidé k otázce přijetí závěrů Mnichovské dohody. Podle 39 procent lidí bylo lepší se bránit, 27 procent lidí s tímto názorem nesouhlasí a 34 procent nemá na věc jasný názor.

Komunistické převzetí moci v únoru 1948 bylo pro většinu lidí důsledkem dohody vítězných mocností. Čtyřicet let komunistické vlády označilo 69 procent dotázaných za období politického útlaku a omezení svobody. S názorem, že tato doba přinesla lidem zlepšení ekonomiky, vzdělání a životní úrovně souhlasí 32 procent lidí.

Průzkum proběhl od 3. do 15. března a zapojilo se do něj 1061 respondentů.