Pro Právo to popsali bývalí zaměstnanci ústavu, kteří se ozvali poté, co deník minulý týden napsal o tom, že Česká školní inspekce ústav loni shledala dětem nebezpečným. [celá zpráva]

Právo jména všech zná, někteří však chtěli zůstat v anonymitě. Ozvali se i současní pracovníci, ti se však nechtěli z obav před vyhazovem vyjadřovat veřejně. Inspekce ve svých zprávách z loňského roku nešetřila kritikou hlavně vůči bývalé ředitelce Michaele Castkové. Vyčítala jí například, že dlouhodobě ignorovala šikanu mezi chovanci. Castková ústav vedla devatenáct let. Z jeho čela odešla na vlastní žádost až letos v únoru.

Dva chlapci se rvali. Jeden druhého skoro skalpoval. Ona to ale nikde nehlásila bývalá zaměstnankyně

Právo mluvilo s pěti bývalými zaměstnanci, kteří se ve svých výpovědích nezávisle na sobě shodovali, že na poměry ve Žluticích v minulosti soustavně upozorňovali, a to jak školní inspekci, ministerstvo školství, tak například inspektorát práce. Vždy marně. Všechny oslovené instituce podle nich až do roku 2017 vždy pevně stály za ředitelkou Castkovou. Nyní se rozhodli o poměrech, které pod jejím vedením panovaly, promluvit.

Hlavně nic nehlásit

„Dva chlapci se brutálně poprali v kuchyni. Jeden druhého skoro skalpoval, málem mu uřízl celé ucho, krev stříkala po celé jídelně. Ona to ale nikde nehlásila, dělala, že se nic nestalo,“ popsala jeden z případů bývalá učitelka. Za to, že neinformuje o mimořádných událostech ministerstvo, dostala ředitelka vytýkací dopis, jenž má Právo k dispozici, již v roce 2014.

Když někteří chlapci napadli vychovatele, ředitelka prý zakazovala kontaktovat policii. „Když přišel kolega na policii potom, co se na něj jeden hoch pokoušel vrhnout s židlí, ředitelka tam rychle utíkala a snažila se událost překroutit tak, že vychovatel chovance vyprovokoval a že si za to vlastně může sám,“ ilustroval Právu další případ vychovatel Viktor Šťastný.

Na podobné situace vzpomínají i další. „Když jsem ředitelce řekla, že jdu na policii, protože se mě jeden z chovanců pokoušel fyzicky napadnout, řekla mi, že v tom případě tady končím. Ona si vůbec neuvědomovala, jak je pro společnost důležité upozornit na sklony těchto chlapců,“ vypověděla další z učitelek.

Upozornili i na to, jak ředitelka chlapce využívala k práci na své chatě. „Chlapci s jedním vychovatelem jí jezdili pracovat na chatu. Spravovat koupelnu, sekat trávník, starat se o zahradu. Za to jim ‚platila‘ cigaretami. Vychovatel dostal navíc odměnu 50 tisíc,“ potvrdili vychovatelé i učitelé. To, že někteří z vychovatelů dětem dovolovali kouřit, prý bylo naprosto běžné. Někteří jim cigarety kupovali za to, když budou hodní.
Další chlapcům půjčovali peníze, za které pak utíkali domů, jiní si od chovanců sami peníze brali. Počet útěků byl údajně mnohem vyšší, než ředitelka vykazovala.

Utíkali i třikrát denně

„Někteří chlapci nám utíkali i třikrát denně, nikam se to radši nepsalo. Pokud ano, měnily se zpětně záznamy v interním systému,“ řekla jedna z učitelek. Zaměstnanci se prý snažili s ředitelkou nejprve o problémech komunikovat, ta je ale odmítala. „V lednu 2015 jsme jí posílali několik oficiálních dopisů. Přáli jsme si schůzku, abychom ji upozornili na to, co se nám na jejím vedení nelíbí. Nikdy nepřišla,“ sdělila Právu bývalá předsedkyně odborové organizace ústavu Petra Škuthanová.

Alarmující bylo podle nich i to, že někteří zaměstnanci pracovali 24 hodin denně.
Podle vychovatelů potom jednou došlo k situaci, kdy chlapci dozorujícímu vychovateli ukradli léky, jeden z nich se jimi předávkoval a skončil v nemocnici. Vychovatel v době krádeže spal, protože byl v ústavu údajně téměř nonstop.
Manipulaci s léky a jakoukoli zdravotní péči měla prý navíc v ústavu na starosti pracovnice, která měla pouze dvouleté učňovské vzdělání v oboru keramička. Na svém postu setrvala dvacet let.

Ministerstvo se nyní snaží situaci napravit. Nastoupil nový ředitel a prý se nastavila nová pravidla komunikace. Právo se snažilo kontaktovat i bývalou ředitelku Castkovou, ta ale dlouhodobě nezvedá telefon.