Hlavní obsah

Klimatické změny ničí lesy v Moravskoslezském kraji

Právo, Denisa Doležalová

Za zničenými především smrkovými lesy na severu Moravy a ve Slezsku stojí podle odborníků klimatické změny. Konkrétně jde o nedostatek srážek a tím vzniklé sucho a výkyvy teplot, které stromy ničí a oslabují. Ty pak nemají sílu ubránit se škůdcům jako je kůrovec a houba václavka. Lesníci nestíhají zničené lesy obnovovat.

Poničené smrkové lesy v Moravskoslezském krajiVideo: Denisa Doležalová, Právo

 
Článek

Podle mluvčí Lesů ČR Evy Jouklové se v lesích spravovaných státem vloni vytěžilo sedmkrát víc dříví poškozeného suchem a dalšími vlivy než před 20 lety. Jde o bezmála 3,5 miliónu metrů krychlových. „Vykácené plochy se samozřejmě zalesňují, v porostech tak významně přibývá listnatých stromů,“ dodala Jouklová na středeční tiskové konferenci v lesích ve Vítkově na Opavsku.

Lesní správce z Vítkova Jiří Groda pozoruje klimatické změny už od roku 1992. Právě jeho lesní správa společně s Městem Albrechtice, Šternberkem a Bruntálem patří v regionu k těm, na nichž se rozpadají lesní porosty ve velkém. „Nejhorší situace z pohledu počasí byla v roce 2015, což se projevilo v roce 2016 nejvyšší těžbou dřeva. Vždy je zpoždění o rok,“ zkonstatoval Groda.

Foto: Denisa Doležalová, Právo

Lesníci nestíhají zničené lesy obnovovat

„Zůstalo nám jen asi pět tisíc hektarů smrkového lesa. Jenže téměř všechny stromy jsou poškozené. Stoprocentně zdravý smrkový porost už nemáme,“ podotkl Groda s tím, že ještě horší situace je na Bruntálsku v Jeseníkách, kde má smrk v lesích až 90procentní zastoupení a ty vlivy počasí a cizopasníků mají ještě vyšší dopad. „U nás je ta situace lepší, daří se to dopěstovat do normálního stavu. Celkem máme 13 tisíc hektarů lesa, na tom zbytku rostou borovice, modříny a další stromy. Tady za ty vykácené smrky jsme zasadili i břízy a buky,“ ukazoval lesní správce.

Průběh počasí a zvyšující se teploty během celého roku nahrávají všem škůdcům, včetně hlodavců. Na přelomu dubna a května se rojí kůrovec, který oslabené smrky likviduje s houbou václavkou, jež napadá kořenový systém stromů.

Foto: Denisa Doležalová, Právo

Pohled na pokácené smrky a hynoucí lesní porosty ve Vítkově na Opavsku, kde lesníci vysazují listnaté stromy jako buky či břízy.

„Naším cílem je bránit les proti kůrovcům včasným vyhledáváním a zpracováním napadených stromů a vysazovat v lesích sazenice smíšených dřevin, které změněným klimatickým podmínkám odolají. Samozřejmě se pak za několik let změní charakter toho lesa,“ uvedl ředitel lesního a vodního hospodářství Lesů ČR Tomáš Pospíšil. Dodal, že zatímco v roce 2008 byl smrk vysazován v podílu 28 procent, dnes jej zde nalezneme jen na 17 procentech.

Také Vojenské lesy a statky ČR vlastní na Moravě a ve Slezsku zničené smrkové lesy. Problémy mají především v rozsáhlé lokalitě Oderských vrchů v předhůří Jeseníků, kde se na 25 tisících hektarech nachází vojenský újezd Libavá.

„Situace se nejvíce zhoršila v roce 2015, kdy bylo největší sucho. Extrémním vysušením došlo k poškození kořenového systému hlavně těch smrků a následně je tedy napadl kůrovec a další škůdci, jak už bylo řečeno. Snažíme se stromy obnovit v co nejkratším termínu. Letos vysadíme dvojnásobek sazenic lesních dřevin než v uplynulých letech, celkem 20 miliónů. Investujeme také na Libavé 16 miliónů korun do výstavby malých vodních děl v krajině, která zadrží v lokalitě více vody,“ shrnul výrobní náměstek vojenských lesů Libor Strakoš.

Reklama

Výběr článků

Načítám