K tomu, aby bylo referendum platné, muselo ho by se zúčastnit alespoň 35% oprávněných voličů, což odpovídá 13 217 voličům. K urnám jich ale v Karlových Varech přišlo jen 12 712, tedy 33,66% oprávněných voličů. Při referendu hlasovalo pro repliku 9654 voličů, což je většina z celkového počtu voličů, kteří k referendu přišli. Proti stavbě byly přes tři tisíce voličů a 77 se jich při hlasování zdrželo. Vzhledem k nesplnění první podmínky minimální účasti referendu, ale nelze brát na tento výsledek za závazný. V Karlových Varech je téměř 40 tisíc oprávněných voličů.

Znamená to, že vedení karlovarské radnice bude nadále plnit usnesení svého zastupitelstva, podle kterého bude postupně připravena mezinárodní architektonické soutěže na řešení prostoru Vřídelní kolonády a jejího okolí. To zabere zhruba dva tři roky. Mezitím bude město pokračovat v opravách havarijního stavu kolonády a zejména jeho podzemí, kde se jímá a do lázeňských sanatorií čerpá vřídelní voda, která je pro lázně tím nejdůležitějším.

Stávající Vřídelní kolonáda byla postavena v 1975 podle návrhu architekta Jaroslava Otruby. Masivní stavba v duchu tehdy oblíbeného brutalismu měla být původně součástí většího zásahu do středu lázeňského města, který měl spojit jednotlivé kolonády. To se ale nakonec nestalo a zůstalo jen u stavby kolonády samotné.

Zděná kolonáda s litinovými prvky byla dostavěna v roce 1879 vídeňskou architektonickou kanceláří Fellner a Helmer v novorenesančním stylu. Tvořila komplex čtyř budov, součtu o délce přes sto metrů. Rozebrána byla kvůli špatnému technickému stavu v roce 1939. Litina byla použita na válečné účely.