I Nejvyšší správní soud (NSS) totiž v minulosti upozornil, že trest má být hlavně rychlý a rok by měl stačit na to, aby se úřady vypořádaly i se „zdržovací taktikou“ některých provinilců.

Podle lektora a experta na dopravní přestupky Josefa Nekvapila dlouhé promlčecí lhůty již nyní zahlcují správní orgány. „Mám za to, že oddalují přístup ke spravedlnosti a jdou proti základnímu principu trestního práva, kdy účinný a výchovný je pouze trest rychlý,“ řekl Právu Nekvapil, s tím, že několikaleté lhůty znehodnotí kvalitu dokazování a zdraží přestupkové řízení.

Nekvapil upozornil, že už v minulosti se délkou promlčecích lhůt zabýval NSS, který sjednocuje judikaturu ve sporech o přestupky. „Opakovaně se vyslovil proti promlčecím lhůtám delším než jeden rok a v posledních letech si brilantně poradil s veškerými typy obstrukcí obviněných,“ upozornil Nekvapil.

Zeslabení účinku trestu

Soudci NSS totiž několikrát rozhodli, že roční lhůta k vyřízení přestupků je dostatečná.

„Smyslem této roční lhůty totiž je ochránit podezřelého před tím, aby bylo o jeho přestupku rozhodováno ve lhůtě delší než roční, což by pro něj mohlo být jednak překvapivé, jednak by dlouhá časová vzdálenost mezi spácháním přestupku a pravomocným potrestáním mohla zeslabovat výchovné účinky trestu,“ napsal před několika lety například senát v čele s Vojtěchem Šimíčkem, který v mezidobí povýšil na soudce Ústavního soudu.

„NSS je proto toho názoru, že jednoroční lhůta k vydání rozhodnutí, které musí v této lhůtě nabýt i právní moci, je dostatečně dlouhá, že i v případě účastníků řízení, kteří se rozhodnou ,procesně taktizovat‘, nijak nebrání pravomocnému skončení řízení,“ připojil se ke stejnému názoru i senát vedený Radanem Malíkem.

Na soud se nečeká

Kriticky se Nekvapil dívá i na to, že nově například řidič přijde o řidičák hned, i když si podá žalobu k soudu, zatímco dříve mohl jezdit, dokud soud nerozhodl. „Zjednodušeně řečeno, stát nejdříve usekne řidiči pravou ruku, a když se po letech zjistí, že byl řidič nevinný, omluví se mu a nabídne mu zdarma protézu,“ prohlásil Nekvapil.

„Respekt k pravomocným rozhodnutím neznamená, že se musí vykonat i za cenu likvidace řidiče. Z praxe vím o případech, kdy řidič kvůli nezákonně odebranému řidičáku přišel následně o práci, dům i rodinu. Stát, tedy daňoví poplatníci, takovému řidiči možná nahradí mnohamiliónovou škodu, ovšem původní život mu již nikdo nevrátí,“ dodal Nekvapil s tím, že řidič sice má možnost o pozastavení výkonu požádat soud, který ovšem takové žádosti vyhovuje zcela výjimečně, a navíc s časovou prodlevou.