V lednu vznikne rejstřík svěřenských fondů. Na webových stránkách www.justice.cz se bude moci kdokoliv podívat na to, jaké fondy vlastně existují.

Rejstřík přitom bude fungovat ve dvojím režimu. V tom pro veřejnost lidé uvidí, kdo je správcem fondu a kdy byl založen, neuvidí ale, kdo jej založil, o jaký majetek se jedná a kdo z něj čerpá.

Kompletní přehled bude dostupný pouze vymezeným státním institucím, jakými jsou policie, státní zastupitelství, soudy, Finanční správa nebo také věřitelé, které si náhledem do plné verze rejstříku spravovaného ministerstvem spravedlnosti budou moci prohlédnout skutečný majetek zakladatelů fondů.

Doposud nebylo ke vzniku svěřenského fondu zapotřebí nic víc nežli správce, který majetek spravoval a měl instrukce, jak s ním nakládat, a notář, který sepsal zakladatelskou listinu fondu. Majetek tímto krokem oficiálně ztratil vlastníka a žil si „vlastním životem“. Státní úřady neměly nad takto vzniklými fondy žádný dohled.
Založit svěřenský fond si přitom může kdokoliv, ať vlastní korunu, nebo milióny. Podle odborníků jich je v Česku přes 600.

„Od ledna bude fond vznikat až zápisem do rejstříku svěřenských fondů, což je naprosto obdobný instrument jako obchodní rejstřík. Každý se bude moci podívat, jaké fondy existují,“ řekl advokát Aleš Eppinger. Dříve založené fondy mají půl roku čas na to, aby se zaregistrovaly, jinak budou zrušeny.

Zúží se prostor podvodníkům

Změnu iniciovalo ministerstvo spravedlnosti. „Dosavadní právní úprava, podle které jsou svěřenské fondy evidovány pouze u notářů, znemožňuje orgánům veřejné moci vykonávat nad nimi dohled. Důsledkem toho se zvyšuje potenciál využití svěřenského fondu jako nástroje pro legalizaci výnosů z trestné činnosti (praní špinavých peněz),“ sdělil Právu mluvčí ministerstva spravedlnosti Jakub Říman.

Advokát Eppinger pak popsal možná rizika stávající nedostatečné praxe. „Když někdo ukradne peníze a založí si svěřenský fond, do kterého je vloží, peníze v tu chvíli ztrácejí vlastníka. Ukradený milión dá člověk do správy kamaráda, a kdyby proti němu bylo zahájeno trestní stíhání, nikdo na ten majetek nepřijde,“ ilustroval advokát.

Novinku vítají i policisté. „Zcela jistě budeme tuto právní úpravu využívat při prováděných trestních řízeních jako jednu z možností v případech, kdy jsou předmětem zájmu výnosy z trestné činnosti, dohledávání majetku pocházejícího z trestné činnosti a určení jeho vlastníka,“ potvrdila Právu mluvčí Policejního prezidia Ivana Nguyenová.

Podle Eppingera v Česku nepochybně existují svěřenské fondy, které slouží k praní špinavých peněz. Ty jejich zakladatelé a správci buďto zruší, nebo se ale také údajně mohou přetransformovat, například na fond k charitativním účelům, a na jejich pravý účel se na první pohled vůbec nepřijde. Pro vyšetřovatele přitom bude těžší takové skutečnosti rozkrýt.

„Novela je přínosná v tom, aby odpadly ty nejkřiklavější případy, ale zároveň to nemůže vyloučit to, že nějaké podezřelé obchody budou dál dělány. Budou ale pod větším drobnohledem a pro podvodníky se zmenší manipulační prostor,“ zhodnotil Eppinger.

Ochrana dědiců, cesta politiků-podnikatelů

Svěřenské fondy jsou v oblibě především u rodinných klanů, které se snaží uchránit svůj několika generacemi rozmnožený majetek. Za tím účelem ostatně podle odborníků rovněž vznikly. Hlavní výhodou je to, že takto vyjmutý majetek nepodléhá dědickému řízení.

Fondy využívají rovněž politici, kteří se prostřednictvím takto vyloučeného majetku vyhýbají střetu zájmů.

Za takovým účelem si svěřenské fondy letos v únoru založil i premiér Andrej Babiš (ANO), přičemž správci akcií jeho firem Agrofert a SynBiol se stali předseda představenstva Agrofertu Zbyněk Průša a právník Alexej Bílek.