Počet neuskutečněných dražeb znám není. Stačí se ale podívat na portál dražeb, který je veřejnou součástí Centrální evidence exekucí a provozuje ho Exekutorská komora, u kolika dražeb se píše: zrušeno, termín není určen, odročeno – insolvence.

Mnohdy účelově a na poslední chvíli podají neplatiči insolvenční návrh na tzv. osobní bankrot a tím se dražba pozastaví nebo ve výsledku zruší úplně. Exekutoři totiž na dlužníka v insolvenci, byť ještě neuzavřené, od okamžiku podání návrhu na insolvenci nemohou.

„Nejčastějším důvodem zrušení dražby bývá podání insolvenčního návrhu dlužníkem. Může se stát, že dlužník podá insolvenční návrh i den před dražbou, a dražba tak musí být pozastavena. Takový postup přitom může i několikrát opakovat,“ potvrdila Právu mluvčí Exekutorské komory Martina Houšková.

Dlužníci sice tak ochrání své nemovitosti, často střechu nad hlavou, jenže tím zase ostrouhají věřitelé. Navíc nejistota, zda se vypsaná dražba bude opravdu nakonec konat, odrazuje potenciální zájemce o koupi, a tím i nakonec sráží výnos z případného budoucího prodeje nemovitosti.

Stát to neřeší

Opakované podávání žádosti o insolvenci, v případě, že ji soud prvně smetl ze stolu, a to těsně před dražbou, může exekutor zneplatnit, a tím dražbu odblokovat, jen tak, že soud požádá o vydání předběžného opatření.

„Soudní exekutor může podat návrh na vydání předběžného opatření, aby mohl dražit, ale tomu soudy vyhoví, až když jde třeba o třetí takovou zmařenou dražbu. Stát bezdůvodné dlužnické insolvenční návrhy neřeší,“ potvrdila Houšková.

Podle šéfa přerovského exekutorského úřadu Lukáše Jíchy vysoký počet odročených dražeb je dán vysokým počtem důvodů, kdy zákon nařizuje od dražby upustit nebo ji odročit.

Dobrovolný prodej přináší větší výnos

„Obecně by se daly shrnout do čtyř skupin: zaplacení exekuce před dražbou, procesní obrana povinného, insolvenční návrh dlužníka nebo věřitele a v neposlední řadě úmrtí povinného,“ shrnul Jícha.

Nejen exekutoři, ale i ti, co přednášejí finanční gramotnost, však často opakují, že v situaci, kdy člověku přerůstají dluhy přes hlavu, bývá nejlepší prodej nemovitosti neoddalovat, protože když si ji vlastník prodává sám, dobrovolně, ještě předtím, než spadne do exekucí, utrží za ni více.

Jenže tento postup je možný jen v případě, že lze z čeho v životní úrovni slevit. Například když rodina bydlí v rodinném domě, ze své iniciativy ho prodá a dostane tolik, aby nejen poplatila dluhy, ale mohla si i koupit byt.

Většina lidí se však nezaplacené účty snaží platit půjčkami. Na druhou stranu, jak opakovaně připomíná Exekutorská komora, polovina případů exekucí vzniká na relativně malých částkách kolem deseti tisíc korun. Jenže když se neřeší, může to pak dlužník dopracovat i k dražbě svého domova.

Dům za 28 tisíc

Některé nemovitosti jsou však v takovém stavu, že ani extrémně nízká cena v dražbě kupce nepřiláká. Jako například dražba staršího rodinného domu v Čelákovicích, který je k mání za vyvolávací cenu neuvěřitelných 28 tisíc korun.

Přitom jinak zde domy v běžném stavu takové velikosti prodávají i za pět miliónů. Jenže popis a fotky děsí: rozvod teplé vody nebyl nalezen, rozvod elektřiny není, žumpa nefunkční. Dům obývá osoba, která nepracuje, a do dražby se tento dům dostal kvůli cestování bez jízdenky.