Stop nekalým praktikám by měla dát nová podoba zmíněných formulářů – tentokrát povinně jednotná pro všechny exekutory a přehledná pro dlužníky, kteří pomocí jednoduchých tabulek snadno zjistí, kolik dluží a jaké jsou náklady jejich exekuce.

„Aktuální formuláře psali právníci pro právníky. A to je absurdní, jelikož to má být pro člověka práva neznalého,“ vysvětloval v úterý motivaci k vytvoření nových listin ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Jak dodal, vyhláška sjednocující a projasňující formuláře exekutorů u nich vzbudila vlnu odporu. Účinná by přitom podle ministerstva spravedlnosti měla být již v první polovině příštího roku. „Obávají se toho, že by lidé mohli vědět, jaká mají práva,“ argumentoval Pelikán.

Politické body

Ostatně prezidentka Exekutorské komory České republiky Pavla Fučíková v této souvislosti naznačila, že by se mohla obrátit na Ústavní soud. Pelikánovi prý k takovému postupu chybí zákonné zmocnění.

„Následky takového kroku, tedy pozdější téměř jisté zrušení vyhlášky Ústavním soudem pro nedostatek zákonného zmocnění, ministr už ale nejspíš neponese,“ upozornila. V Pelikánově kroku navíc spatřuje populismus a snahu nahnat politické body před volbami.

„Je velká škoda, že ministr svými rozhodnutími kvůli politickým bodům fakticky komplikuje a snižuje vymahatelnost práva,“ uvedla Fučíková. Vyhláška podle ní spíše zkomplikuje a zdraží řízení hlavně samotným dlužníkům.

S tím ale zásadně nesouhlasí Daniel Hůle z nevládní neziskové organizace Člověk v tísni, která se daným tématem dlouhodobě zabývá a na vývoji formuláře spolupracovala. „Mimo to, že člověk kvůli nepřehledným listinám nevěděl, kolik má vlastně zaplatit, ve formulářích se navíc utápěly neoprávněné položky. Třeba se zdvojovaly náklady právního zastoupení,“ upozornil.

Záměrné vykořisťování

V novém formuláři podle něj už exekutoři nebudou mít volné pole pro podobné jednání. „To­hle nejsou chyby, ale jasné úmysly jednotlivých exekutorů. Od některých z nich jsme studovali několik příkazů a všechny obsahovaly nějaké položky navíc,“ ilustroval.

Podle něj se jedná o záměrné vykořisťování dlužníků, které se ztrácí spolu se zmatečností exekutorských listin. A na to, jak řekl, exekutoři spoléhají.

„Některé úřady si účtují neoprávněné položky a vědí, že se jim bude bránit řádově jen několik procent dlužníků. Těm částky opraví, ale stejně vydělají na těch devadesáti procentech, kteří si toho nevšimnou,“ přiblížil problematiku Hůle.

S podobnou praxí má značné zkušenosti i vedoucí zlínské pobočky dluhového poradentství Samaritán Jitka Švajdová. „Za osm let praxe vím, že v mnoha případech mohlo docházet k podobnému obohacování ze strany exekutorů. Někdy jsme na ně podávali i trestní oznámení, ale tím se nikdo nezabýval,“ řekla v úterý Právu.

Podle ní byl přitom záměr exekutorů naprosto evidentní. „Oni moc dobře věděli, co dělají,“ doplnila sociální pracovnice. Někteří exekutoři se prý navíc ke klientům chovají arogantně a nechtějí je o ničem informovat. Podle oslovených expertů tak kalkulují kvůli vidině vyšší výplaty.

Nepravdivé informace

„Pokud dlužník splatí částku do třiceti dnů od výzvy, tak si exekutor účtuje jen polovinu odměny z té, kterou by dostal, kdyby dlužník zaplatil až po delší době,“ poznamenal Hůle. Sám se prý setkal s případy, kdy exekutoři dokonce záměrně lhali, aby se ke stoprocentní finanční odměně dostali.

„Máme nahraný rozhovor, kdy exekutorský vykonavatel dlužníkovi tvrdí, že během třicetidenní lhůty nemůže nakládat se svým bankovním účtem, a dluh tudíž splatit. To je přitom lež,“ po­dotkl Hůle. Podle něj si exekutoři podobným jednáním kompenzují neúspěšné exekuce.

„Dnes se vymůže jen dvacet procent exekucí. To znamená, že pouze tito platící dlužníci hradí náklady i za osmdesát procent neplatících. A v této situaci platí výrazně víc,“ dodal.