„Rukopis je natrvalo uložený v depozitáři Knihovny Národního muzea, kde Hanka pracoval a jemuž originální dílo daroval,“ přiblížila Lenka Stehnová z Městského muzea ve Dvoře Králové.

Originál rukopisu, vystavovaného mnohem méně nežli české korunovační klenoty, lze představit veřejnosti pouze krátce za výjimečných okolností. Jinak by se rozpadl na prach.

Okolnosti opravňující vzácnou památku, která předznamenala národní obrození, vytáhnout z muzejního depozitáře nastaly letos na podzim. Bloček sedmi dvoulistů s celkem čtyřiadvaceti stránkami s písněmi o hrdinských událostech z českého dávnověku před dvěma sty lety objevil Hanka v kobce královédvorského kostela sv. Jana Křtitele.

Rukopisu královédvorského byl nalezen pouze fragment od 26. kapitoly. Zbytek, jak se zdá, farníci léta využívali k výspravě varhan a vycpávání svící. Nebo ho možná někdo někdy objeví.Lenka Stehnová, historička

„Hanku přivedl do věžní kobky úmysl prohlédnout si uschované šípy Jana Žižky z Trocnova. Přitom 16. září 1817 narazil v meziprostoru mezi chórem a varhany na rukopis. Listy popsaného pergamenu měly vypadnout ze skříně s uloženými tisky. Společně s kaplanem Pankrácem Borčem zjistili, že nejde o latinské modlitby, ale překvapivě o čtrnáct česky psaných lyrických, epických a lyrickoepických písní o neznámých událostech z dávných dějin českého národa,“ popsala Stehnová.

Ta - na rozdíl třeba od filologa Josefa Dobrovského (1757 – 1829) a řady dalších vědců včetně jazykovědce Jana Gebauera (1838 – 1907) či T. G. Masaryka - skálopevně věří v pravost Rukopisu královédvorského i zelenohorského, nalezeného ve stejném roce na západočeském zámku Zelená Hora u Nepomuku.

„Rukopisu královédvorského byl nalezen pouze fragment od 26. kapitoly. Zbytek, jak se zdá, farníci léta využívali k výspravě varhan a vycpávání svící. Nebo ho možná někdo někdy objeví,“ doplnila Stehnová.

Podezření na falza

Rukopisy přičítají oponenti falzifikátorské dvojici Hanka - Linda s přispěním jednoho z nejtalentovanějších českých malířů 19. století Františka Horčičky. Spory o pravost obou rukopisů, prohlášených po expertize Kriminalistického ústavu v roce 1971 oficiálně za padělky, trvají dodnes. Jednu z největších záhad české literatury doposud nikdo přijatelně neozřejmil.

„Otázka Rukopisů nebyla vyřešena. Rukopisy byly doposud zkoumány pouze invazivně. Nešlo jít do hloubky, aby se nenávratně nepoškodily. Výzkum se snaží dotáhnout moderními metodami do konce Česká rukopisná společnost,“ argumentuje historička Stehnová.

Pravdou je, že český národ v obrozeneckých časech trpěl, že se nedochovalo žádné literární svědectví o jeho dávných hrdinných dějinách, což mělo vliv na národní sebevědomíLenka Stehnová, historička

Rukopisy charakterizuje umělecká kvalita hrdinské národní poezie hodná německých Nibelungů, francouzské Písně o Rolandovi a ruských bohatýrských bylin. Hanku i Lindu považovali jejich současníci, mj. František Palacký (1798–1876) nebo Josef Jungmann (1773–1847), za nevalné literáty neschopné vytvořit dílo kvalitou srovnatelné s Rukopisy.

„Dva mazalové se spojí a budou malovat jako Rafael,“ uštěpačně prohlásil na adresu obou literátů s puncem falzifikátorů spisovatel Jan Neruda.

„Pravdou je, že český národ v obrozeneckých časech trpěl, že se nedochovalo žádné literární svědectví o jeho dávných hrdinných dějinách, což mělo vliv na národní sebevědomí,“ podotkla Stehnová.

Originál Rukopisu královédvorského naposledy doputoval do Dvora Králové nad Labem, kde trvale vystavují jeho věrnou kopii, v roce 1967. Vzbudil tehdy značnou pozornost.