Úřad v polovině devadesátých let minulého století vycházel ze stále platných ústavních dekretů o poválečné konfiskaci majetku etnických Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů. Říšský Němec, člen Henleinovy Sudetendeusche Partei (SdP) a wehrmachtu Walderode, plnil očima poválečných konfiskátorů všechny podmínky konfiskace.

Soud šlechtice očistil

Soudce Michal Polák vydal nepravomocný tzv. mezitímní rozsudek, v němž Kammerlanderovou označil za osobu oprávněnou zkonfiskovaný majetek požadovat. S pochybnostmi o Walderodově minulosti se soudce neztotožnil.

Zde si přečtěte: Nemanželské dítě hraběnky, sebevražda zlodějíčka - Hrubý Rohozec má poutavou historii

„Majetek nabyl zákonnou cestou. Pokud mu bylo po válce vydáno osvědčení o zachování československého občanství, potom se během války neprojevil proti československému státu,” uvedl soudce.

„Službu ve wehrmachtu nemohl jako Němec odmítnout. Službu ukončil v hodnosti vojína, což je u šlechtice nezvyklé. Ve zbrojovce nezastával žádnou důležitou funkci. Legitimaci SdP měl sice vyplněnou, ale nepodepsanou. Členství mu mohlo být podsouváno, ale on odolal. Rodina se přihlásila k Němcům, aby měla pokoj od německých okupačních sil,“ konstatoval Polák, jenž de facto rozvedl rozsudek brněnského Nejvyššího soudu z roku 2008, který zcela upřednostnil Walderodovo československé občanství zachované po válce českými úřady a potvrzené po listopadu 1989 ministrem vnitra Janem Rumlem.

Johanna Kammerlanderová (vlevo) se svým advokátem Romanem Heydukem

Johanna Kammerlanderová (vlevo) se svým advokátem Romanem Heydukem

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

Ruml Walderoda zařadil mezi osoby zvláštního zřetele. „Postupoval podle zákona z konce šedesátých let legalizujícího v tehdejším Československu i činnost agentů KGB. Walderodovu žádost o zachování čs. občanství ministerstvo vnitra v roce 1945 zprvu zamítlo. Občanství za nestandardních okolností nakonec získal,“ tvrdil od začátku kauzy v roce 1992 šéf Petičního výboru vystupujícího proti walderodovým restitucím a bývalý místostarosta Turnova Josef Kunetka.

„Člověk s nacistickou minulostí neměl dostat občanství zpět,“ prohlásil před časem bývalý šéf semilského pozemkového úřadu Josef Kozák, jenž soudní síň opouštěl s rozpaky.

Státu hrozí, že bude platit

Státu po opětovné šanci Walderodů získat požadovaný majetek hrozí nemalé restituční náhrady a ztráta renesančního klenotu Semilska zámku Hrubý Rohozec s veškerým mobiliářem. „Trvá to pětadvacet let a bude to ještě těžké. Jsme opět na začátku. Česky se pomalu učím, ale je to těžké. Jsem stará dáma,“ řekla Právu viditelně spokojená Kammerlanderová.

Zámek Hrubý Rohozec

Zámek Hrubý Rohozec

FOTO: Vladislav Prouza, Právo

Majetek čítající spolu s objekty čtrnáct set pozemků především na Semilsku a Jablonecku vdova požaduje po dvanácti současných majitelích, mj. Lesech ČR (LČR) a Státním památkovém ústavu. Zástupce LČR po zkušenostech s českými soudy naznačil možnost vzájemně výhodné mimosoudní dohody, s čímž mají právníci Kammerlanderové dlouholeté zkušenosti.

Zaplatí a stáhne žalobu

Majitelé, kteří nemohou s restitucemi zatíženým majetkem volně nakládat, dědičce nezřídka zaplatí odstupné, načež ona stáhne žalobu. Kammerlanderová, která vydělává na majetku, který ji ještě právně nepatří, takto získala minimálně desítky miliónů korun.

Jídelna je tu ozdobou.

Jídelna na Hrubém Rohozci

FOTO: Dorian Hanuš , Právo

„Mimosoudním dohodám zůstáváme nadále nakloněni. Vydělali na tom, ale především a mnohem více i někteří vlastníci klientkou požadovaných nemovitostí, kteří je bez ohledu na restituční zákon prodávali,“ potvrdil Roman Heyduk, advokát Kammerlanderové.

Walderode v roce 1993 zprvu získal v Harrachově téměř 90 hektarů pozemků, což ministerstvo zemědělství na přímý zásah ministra Josefa Luxe (KDU-ČSL) zrušilo. Kammerlanderová usilující navíc o renesanční zámek a velkostatek Dřínov na Kroměřížsku, zámeček a velkostatek Smržovka na Jablonecku, zatím vysoudila čtvrt hektaru obecního lesa u Žďárku na Liberecku.

Rozsudek mnozí považují za první bezprecedentní průlom Benešových dekretů. Nároky rodu Des Fours Walderode semilský soud v roce 2008 zamítl a tři roky poté tentýž soudce Vít Záveský potvrdil. Rozsudek z roku 2013 zrušil Krajský soud v Hradci Králové a čtvrtstoletí starou kauzu letos vrátil zpět do Semil.