Článek
Prezident Miloš Zeman vzkázal, že jmenuje premiérem vítěze voleb. Mohl by to udělat i v případě, že by to byl Andrej Babiš, který může čelit trestnímu oznámení?
Právní překážka tu není. Myslím ale, že trestně stíhaný předseda vlády je pro důvěru občanů v demokratické instituci značnou přítěží. Stále by čelil podezřením, že se může ze své pozice snažit ovlivňovat vyšetřování, a to by mělo negativní vliv na důvěru společnosti jak vůči vládě, tak vůči orgánům činným v trestním řízení.
Dosud, nemýlím-li se, žádný obviněný předseda vlády nebyl, a když se schylovalo k obvinění Petra Nečase, okamžitě odstoupil.
Zemanův vyzyvatel Jiří Drahoš řekl, že by trestně stíhaného premiéra nejmenoval. Má na to právo, stejně jako když říká, že by nejmenoval vládu, ve které by byla KSČM, byť jde o stranu, která splňuje podmínky registrace jako ostatní strany?
Ústava říká, že prezident republiky jmenuje předsedu vlády, a žádné omezující podmínky nestanovuje. Vláda je však odpovědná Poslanecké sněmovně, proto lze dovodit, že prezident má jmenovat takového předsedu vlády, který má šanci získat v dolní komoře většinovou podporu.
Kdyby bylo zřejmé, že vláda bez takového předsedy nebo bez takové strany většinu získat nemůže, nezbylo by prezidentovi nic jiného než je do vlády jmenovat. Jistě se ale prezident může pokoušet s představiteli stran ve Sněmovně jednat a získat podporu pro jiné řešení.
Představme si, že by ANO masivně vyhrálo, ale Babiš by jako lídr nebyl jmenován premiérem. Jaký by to podle vás mělo dopad na vnímání politiky?
Jak už jsem říkal, myslím, že situace, kdy předsedou vlády je trestně stíhaná osoba, negativně ovlivňuje důvěru občanů v demokratický právní stát. Umím si představit, že trestně stíhaný předseda strany by byl téhož názoru a dal by přednost tomu, aby se premiérem stal například jiný člen jeho strany.
Na druhou stranu ale není dobré ani to, když se rozejde faktická a formální moc, jak vidíme v Polsku, kde celou zemi ovládá Jaroslaw Kaczyński jako prostý poslanec. Rozhodnutí teď mají v rukou především voliči.
Anebo si představme, že by Babiš čelil stíhání, byl jmenován premiérem, ale nedostal by důvěru ve Sněmovně. Jak dlouho by mohl takový kabinet vládnout v demisi a mohl by prezident téhož člověka jmenovat podruhé premiérem?
To už je dost divoká spekulace. Ústava tu konkrétní lhůty nestanovuje, ale je jasné, že všichni aktéři si v povolebním vyjednávání a sestavování vlády mají počínat tak, aby co nejdříve vznikla vláda se stabilní většinovou podporou v Poslanecké sněmovně.
Bylo by proto neodpovědné, pokud by prezident jmenoval podruhé téhož premiéra v situaci, kdy by kupříkladu Sněmovna dávala najevo, že vládu odmítá právě kvůli osobě premiéra. Prezident jistě může po nějaký čas vyčkávat a dávat prostor politickým jednáním nebo je sám vést, měl by mít ale na paměti, že účelem je pokud možno rychlé vytvoření stabilní a akceschopné vlády.
Prezident ale premiérem může jmenovat kohokoli, jak ukázal v případě Rusnokovy vlády. Mohl by to udělat jako alternativu proti třeba většinové koalici všech proti ANO?
Podle Ústavy je vláda odpovědná Sněmovně, proto má prezident jmenovat takového předsedu vlády, který může získat většinu. Bez sněmovní většiny totiž vláda ani nemůže reálně vládnout, parlament jí neschválí její návrhy zákonů, jejichž prostřednictvím vláda prosazuje svoji politiku.
Jmenování Rusnokovy vlády byl podle mě pokus fakticky přepsat Ústavu a na místo vlády odpovědné dolní komoře dosadit vládu odpovědnou prezidentovi.
V úterý vypršel termín pro podání volebních kandidátek. Co to pro strany znamená? Kdyby se Babiš rozhodl například z předvolebního boje odstoupit, bude to problém?
Není to problém. Podle § 36 volebního zákona se do 48 hodin před zahájením voleb může kandidát vzdát své kandidatury nebo ho může zmocněnec navrhující politické strany odvolat.
Strana sice již nemůže dopsat jiného kandidáta, ale v našem volebním systému ji to nikterak nepoškozuje, poslanecké mandáty získají ostatní kandidáti téže politické strany podle preferenčních hlasů a podle pořadí na kandidátní listině.
A další hypotetická otázka. Co by se stalo, kdyby Babiše Sněmovna vydala, policie na něj kvůli strachu z ovlivňování svědků uvalila vazbu, a on by ve volbách obhájil mandát poslance? Musela by ho z vazby pustit a žádat o jeho opětovné vydání novou Sněmovnu?
Tato situace dosud nenastala a Ústava pro ni nemá výslovné řešení. Nejvyšší soud v roce 1996 rozhodl, že trestní stíhání může pokračovat jen se souhlasem nově zvolené Poslanecké sněmovny. Ale jestli to znamená, že takový poslanec by musel být okamžitě propuštěn z vazby, nebo jestli by se postupovalo analogicky jako v případě Davida Ratha, který byl podle policie dopaden při páchání trestného činu, je otevřená otázka.
V druhém případě by Sněmovna na své první schůzi po volbách definitivně rozhodla, zda jsou trestní stíhání, a tím i vazba nadále přípustné.