Kontroloři konstatovali, že školy v řadě případů začaly peníze čerpat se zpožděním, v šesti případech dokonce až v roce 2014.

„Častými důvody pozdějšího čerpání ze strany vysokých škol byly například posuny přípravy akcí, průtahy při zadávání veřejných zakázek nebo předkládání nekvalitně zpracovaných investičních záměrů. Na pomalé čerpání peněz MŠMT reagovalo tím, že posunulo termín dokončení programu na rok 2019,” konstatoval NKÚ s tím, že program se tak protahuje na devět let.

Chybí průběžné hodnocení

Resortu zpráva zároveň vytýká, že nemá průběžné hodnocení, neboť si pro něj ani nestanovilo kritéria, ale jen technická data, která vypovídají například o tom, jak velká plocha se má obestavět, zrekonstruovat nebo zateplit.

„Stávající dotační program MŠMT průběžně vyhodnocuje a v současnosti připravuje podrobné podklady pro navazující program,” uvedl resort v reakci. Ministerstvo má prý detailní informace o stavu budov vysokých škol.

„Při přípravě nového dotačního programu MŠMT zapracuje dosavadní poznatky včetně nastavení pravidel pro hodnocení,” uvedlo ministerstvo k dalším výtkám.

Pochybnosti o získání dotace

NKÚ se pozastavil i nad tím, jakým způsobem získala miliardu korun výstavba sídla Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky. „Akce nesplnila podmínky pro získání evropské dotace, ze které měla být stavba původně financována,” uvedli kontroloři a připomněli, že investiční akce nemusela „dodržet některá pravidla jinak nutná k získání podpory”.

Tento postup však zpochybňuje principy rozdělování dotací a stává se pouze formálním nástrojem, připomněli.