Jen v Ústeckém kraji, kde je výskyt sociálně vyloučených lokalit nejhojnější, se chystá vystavit stopku doplatkům na bydlení přistěhovalcům deset obcí. Ale i v dalších krajích se připravují vyhlášky, které mají sociálně problematické oblasti vytyčit.

Migrace vzroste, pak se zabetonují

Na doplatek na bydlení měla přitom dosud nárok každá domácnost v hmotné nouzi. Obce ale nyní mohou využít nástroje, aby se jim nerozšiřovaly sociálně vyloučené lokality neboli sociální ghetta.

Jak už Právo před časem popsalo, průkopníkem je Jirkov na Ústecku, rozhodnuto už je také ve Varnsdorfu, Obrnicích či Duchcově. V nejbližších dnech se bude rozhodovat v Mostě. „Sociálně problematické lokality jsme už pracovně vymezili. Od tohoto opatření si slibujeme, že zamezí přistěhování dalších sociálně slabých do takto vymezených míst,“ sdělil Právu primátor Mostu Jan Paparega.

Objekty už vytipovává i Děčín, Krupka nebo také Bílina, kde starostuje hejtman Ústeckého kraje Oldřich Bubeníček (KSČM). „Jedná se o některé vchody v domech v panelovém sídlišti, kde máme dostatek podkladů ze sociálního odboru, městské policie či hygieny,“ sdělil Právu.

Podle analýzy ministerstva práce z roku 2015 je v Ústeckém kraji 89 sociálně vyloučených lokalit s 38 tisíci obyvatel. Jenže v mnoha případech se do problematických paneláků, ulic či čtvrtí nestěhují chudší lidé zdaleka. Jedná se o tzv. vnitřní migraci. Například pokud mladí odcházejí do většího bytu a potřebují zajistit bydlení u stejného poskytovatele ubytování, který se státním doplatkem na bydlení počítá. V tom případě už by takoví migranti doplatek nemuseli dostat, ale museli by hledat podobné místo jinde. A to buď v lokalitě, která nespadá do problematické zóny, nebo v blízké obci, kde omezující vyhlášku nemají. To je další příležitost pro spekulanty s bydlením pro chudé.

Tohle může být nástroj, jak zabránit zvětšování nebo vzniku ghett.mluvčí MPSV Petr Habáň

Obcím v kraji napomáhá i krajský úřad, který jim dodal manuál, jak v případě uplatňování zákona postupovat. Pokud se podobné vyhlášky začnou šířit plošně, pak zase může nastat opačný jev, kdy se lidé nebudou moct hnout a generace lidí závislých na dávkách se budou tísnit v jednom ghettu.

Otázkou rovněž je, jestli je daný zákon v souladu s ústavním pořádkem, který zaručuje rovnost v sociálním systému a svobodu pohybu.

Také ministerstvo práce a sociálních věcí přiznává, že při projednávání návrhu, který vzešel z iniciativy několika poslanců, upozorňovalo, že jeho dopady mohou zasahovat do Ústavou garantovaných práv. „Na druhou stranu chápeme, že dnes obchodníci s chudobou koupí nemovitost kdekoli, sestěhují tam sociálně slabé a že obce jsou proti tomu bezmocné. Tohle může být nástroj, jak zabránit zvětšování nebo vzniku ghett,“ sdělil Právu mluvčí resortu Petr Habáň.

Ministerstvo připravuje metodiku pro pobočky Úřadu práce, jejichž obce se pro opatření rozhodne. Podle ní bude účinnější tam, kde jsou na problematické oblasti napojení sociální pracovníci a obce mohou nabízet sociální bydlení. Další doporučení připravuje Svaz měst a obcí, který schválení zákona podporoval. Proti zákonu se zase vyjadřovalo Sdružení místních samospráv.

Ústavní soud může dopadnout i na obce

„Obcím by měla být dána vyšší kompetence při udělování dávek, ale jako podkladové stanovisko. Nemělo by to být řešeno takto šmahem, že kdo se přistěhuje, bude vyloučen ze sociální sítě státu. To je na hraně ústavnosti,“ řekl Právu předseda sdružení a europoslanec STAN Stanislav Polčák.

Systémové řešení to prý není, ale jen „přelévání problému jinam“. Nicméně se podle něj už s danou situací nedá nic dělat, leda počkat na konkrétní případy, které by řešil Ústavní soud. Varoval také, že v takovém případě by mohly část viny nést i obce. „Může to zavánět i odpovědností ve smyslu, že budou odpovědny za nesprávný úřední postup, který by mohl být vyvozen z ústavního procesu. Máme stanovenu v zákoně odpovědnost za nesprávný úřední postup a v tom případě by asi jako podílníci vinny byly,“ řekl.

„Není možné jen administrativním krokem nařídit, kam byste se nemohl přistěhovat, aniž byste ztratil nárok na státní dávky,“ dodal Polčák.

Podobnou situaci už řešil i evropský soudní dvůr. Problematické lokality vytyčil i Amsterodam a stížnost na něj podala žena, které tam nebylo umožněno bydlení. Jenže tribunál rozhodl ve prospěch města, protože jí nabídlo jiné bydlení za podobných podmínek.

Nedostatek bydlení pro chudé a jejich závislost na spekulantech s realitami měl vyřešit zákon o sociálním bydlení, ale ten po dlouhých tahanicích zůstal u ledu. Sociální bydlení nyní nemusí obce nabízet. A řada starostů, a to i z řad poslanců, proti schválení vystupovala, protože podle nich nebyl zákon dostatečně motivační pro obce, aby sociální bydlení zřizovaly.