Intenzivně pršet začalo na jihu Čech už kolem 6. srpna, v té době podstatnou část vody ještě zachytila Lipenská přehrada. Povodeň v plné síle dorazila do Krumlova o několik dní později, 8. a 12. srpna 2002.

Loupežník záchranář

Při druhé povodňové vlně, kdy Lipenská přehrada neudržela stále přibývající vodu z vytrvalých dešťů, pomáhal v Krumlově i jeden z místních obyvatel, jehož fotka obletěla republiku. „Když to vyšlo v novinách, ono to vyšlo jako v deníku ve všem, tak ať už děda z Kutný Hory, nebo přátelé mi říkali, že tady na tý fotce spíš vypadám jako loupežník, než jako kdybych něco zachraňoval,“ směje se Tomáš Krbec, který přijel město zachraňovat rovnou z porodnice, kam chvíli před příchodem ničivé vlny odvezl manželku.

Fotografie pana Krbce se obletěla média.

Fotografie pana Krbce obletěla média.

FOTO: Novinky

Plaváček

Ve chvíli, kdy se na Krumlov valila druhá povodňová vlna, přivedla paní Krbcová na svět dceru Magdalénu, které dodnes přezdívají Plaváček.

„Já jsem byl po dovolené a vlastně mě vzbudila žena, že odjíždíme do porodnice, takže já jsem v šest hodin skočil do auta, odvezl jsem ženu do porodnice, dojel jsem sem, no a tím začaly povodně,“ vzpomínal pan Krbec. Nakonec byl jedním z posledních, kteří Magdalénku viděli.

Od doby, kdy nechal manželku v porodnici, totiž pomáhal dva dny a dvě noci zachraňovat město před povodní. Sama Magdalénka zná příchod povodní jen z vyprávění. „Maminka mi říkala, jak byla na porodním sále a že jí všichni říkali, že jsou povodně a že se tam zatím nikdo nedostane, a nejvíc mi o tom říkala babička, která zrovna jela, když byly ty povodně, za námi,“ řekla dnes patnáctiletá Magdalena.

Dívce,která se narodila při podobni, se dodnes říká Plaváček.

Dívce, která se narodila při povodni, se dodnes říká Plaváček.

FOTO: Novinky

Přezdívku Plaváček však nemá jen díky datu narození. Od dětství totiž také závodně plave a na kontě má již několik vítězství ve vodní záchranné službě. „Kdybyste se topila teď tady ve Vltavě, tak bych vás zachránila,“ pochlubila se mladá slečna redaktorce Novinek.

Z potůčku dravá řeka

Podle bývalého ředitele tamní školy a dnešního starosty města Dalibora Cardy se Chvalšinský potok stal z malého proužku vody dravou alpskou řekou, která se prohnala městem. „A vlastně tahleta voda zaútočila na veškerá sportovní zařízení, která Krumlov vlastní, a vlastní ho i soukromé kluby. Takže byl to takový pohled zmaru, který všechnu naši práci minulou zničil během dvou dnů,“ vzpomíná bývalý ředitel školy.

Jedinou výhodou Krumlova byla rychlost, s jakou voda městem prošla. Na rozdíl od měst na dolních tocích, kde voda zůstala stát, z Krumlova odešla během 4–5 dnů a město mohlo začít odklízet spoušť, kterou po sobě zanechala.

Historická část Krumlova byla pod vodou.

Historická část Krumlova byla pod vodou.

FOTO: Lubomír Mrázek, Novinky

„A protože Krumlov je historické město, tak byl historicky postavený tak, že ta voda tady vždycky byla. Takže spousta sklepů a spousta kamenných důlních staveb těch budov nebyla zničena, protože ta voda tady byla běžně v minulých letech,“ uvedl starosta.

Jen na sportovním zařízení města byly škody vyčísleny na 260 miliónů korun. Celkové škody se pak vyšplhaly až k půlmiliardě. Evakuováno bylo téměř celé historické jádro města. Díky armádě, která na místě zasahovala i s vrtulníky, neměl ale Krumlov naštěstí žádné ztráty na životech a nakonec nebylo zapotřebí ani evakuačních center, která byla pro obyvatele připravena.

Protipovodňová opatření

Aby se situace z roku 2002 neopakovala, vybudoval Krumlov v několika etapách rozsáhlá protipovodňová opatření. V první fázi bylo vyčištěno dno Vltavy, na které nebylo sáhnuto více než 80 let. Součástí čištění bylo i prohloubení dna řeky, čímž došlo k celkovému snížení hladiny. Rovněž byla odstraněna část skalního masivu pod restaurací Mlýn, která zvedala hladinu do výšky.

Ve druhé etapě byla zvýšena retenční hladina na přehradě Lipno a následovalo vybudování nového jezu pod zámkem v Krumlově, který je dnes již po rekonstrukci a je plně funkční. „Je to jez, jehož horní hrana se dá zapustit do dna, čili se jakoby vypustí ten jez, odstraní se z toku řeky a celá ta hladina se sníží téměř o 1,3 metru,“ vysvětlil Carda.

Došlo také ke zpevnění břehů Vltavy, které je dodnes považováno za kontroverzní. Břehy Vltavy byly v některých místech proměněny na šikmé kamenné zdi, proti nimž se bouřili jak obyvatelé města, tak památkáři. „Podle mého názoru to není tak škaredé, jak říkají ti památkáři a někteří zastánci historie. Ale je pravda, že v mnoha zemích světa se to řeší trošku jinak,“ uzavřel.

O povodních v roce 2002
V srpnu 2002 zaplavila velká voda Čechy ve dvou vlnách. První (7.-11.8.) naplnila koryta řek na jihu a západě Čech, postupně ale opadala. Druhá vlna (12.-16.8.) byla mnohem silnější, s katastrofickými následky.
Trvalý déšť způsobený pomalu postupující tlakovou níží v první vlně rozvodnil většinu jihočeských a západočeských toků. Déšť pak nakrátko ustal, 11. srpna se ale nad jihozápadem Čech střetly dva frontální systémy a začalo pršet ještě víc. Přesycená půda už další vodu nezadržela, a ta se tak řítila do přeplněných řek. Nejpostiženější bylo povodí Vltavy.
Už 12. srpna byla pod vodou všechna velká města na jihu a západě Čech. Nejhorší situace byla v Sušici, Strakonicích, Klatovech, Písku, Plzni, Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Berouně a Praze. V krajích byl vyhlášen stav nouze.
V Praze se Vltava rozlila po Kampě, Holešovicích a Karlíně. Historické centrum ochránily protipovodňové bariéry. Největší škodu voda způsobila v metru, kde zatopila 18 stanic a téměř 20 kilometrů kolejí.
Nejhůře katastrofa postihla vesnice v záplavových oblastech. V obci Metly na Strakonicku zničila šestimetrová vlna z rybníka 15 domů uprostřed vsi. V Zálezlicích u Mělníka pak kvůli povodni spadlo přes 120 domů. Rozvodněné Labe zaplavilo mimo jiné areál neratovické chemičky Spolana, přičemž z továrny unikly desítky tun chemikálií.
Povodně si vyžádaly 17 lidských životů. V Č. Budějovicích, Táboře, Třeboni a Šanovicích zahynuli lidé odčerpávající vodu a pomáhající dobrovolníci, v Mutenicích přišel o život člen povodňové komise. Několik lidí zemřelo uvnitř svých domů a chat, které strhla voda. Dva lidé utonuli v autech, další tři lidi včetně raftařky strhl proud. V Děčíně zemřel jeden člověk při odstřelu lodi, další oběť si na Písecku vyžádal pád podmáčeného stromu.
Postiženo bylo přes 750 obcí, téměř čtvrt miliónu lidí muselo být evakuováno. Celkově velká voda způsobila škodu přes 73 miliard korun, z čehož 6 miliard stálo zprovoznění pražského metra.
Jedním ze symbolů povodní se stal také lachtan jihoafrický jménem Gaston z pražské zoologické zahrady. Gaston využil zaplavené spodní části zoo a vydal se po Vltavě na cestu za svobodou. Po necelém týdnu a 300 kilometrech ho chytili v Labi němečtí záchranáři. Gaston ale následně pošel vyčerpáním.
ČTĚTE TAKÉ:
Patnáct let od povodní: Zkáza udělala z Karlína lukrativní čtvrť 
Patnáct let od povodní v Hroznětíně: Většina města je nepojistitelná 
Patnáct let od povodní v Neratovicích: Z domu mu zůstala stát jen zadní stěna 
Patnáct let od povodní: Kde bývaly Metly, zůstala jen planina 
Patnáct let od povodní: V Mlékojedech velká voda nebývá, myslel si majitel. Dům musel zbourat 
Patnáct let od povodní: Blatná první vlnu zvládla, zkáza se přihnala až z protrhaných rybníků 
Patnáct let po povodních v Libiši: Kvůli chlóru ze Spolany jsme si měli zavřít okna. Žádná jsme neměli 
Patnáct let od povodní v Sedlci: Rok a půl trvalo, než z bahna udělali zase domov 
Patnáct let od povodní: Voda přišla ve středu, v sobotu a v neděli, vzpomíná cukrář z Ledenic
Patnáct let od povodní v Libiši: Připadalo mi to jako v roce 1945, kdy rozbombardovali část Neratovic
Patnáct let od povodní: V Písku si velká voda odnesla dva lidské životy