Stropnický, který působil dva roky jako náměstek pražské primátorky pro územní rozvoj, je rozhořčen nejen možností zastavění dosud chráněné plochy na konci Pařížské ulice směrem k Vltavě, ale vadí mu i další výstřelky, které návrh plánu podle něj obsahuje.

Jak už Právo minulý týden informovalo, slovenští miliardáři Ivan Jakabovič a Patrik Tkáč z finanční skupiny J&T údajně chtějí na svém pozemku, který je částí náměstí Curieových, před hotelem InterContinental vybudovat až sedmipodlažní budovu s kancelářemi a luxusními byty.

Takhle by mohl být zastavěn pozemek, který je částí náměstí Curieových.

Takhle by mohl být zastavěn pozemek, který je částí náměstí Curieových.

FOTO: Právo

Nynější pohled na náměstí Curieových z parku u Staronové synagogy.

Pohled v současnosti na pozemek, který je součástí náměstí Curieových z parku u Staronové synagogy.

FOTO: Právo

Kolos by tak zcela zastínil vedle stojící památkově chráněné kubistické budovy bývalých učitelských domovů i protilehlé secesní domy na konci Pařížské ulice. Pro majitele pozemku, kteří ho koupili v roce 2013 spolu s hotelem, by takový projekt mohl přinést mnohasetmiliónový zisk.

Jaká proluka?

V současnosti jsou na ploše lavičky a zeleň. Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) si ale tvrdošíjně stojí za tím, že změna územního plánu a umožnění zástavby má na tomto místě smysl.

„Podle našeho názoru jde z hlediska urbanismu o proluku, nikoli o náměstí. Náměstí zde nikdy nebylo, ostatně ani dnes není plocha využívána tímto způsobem, naopak zde až do 60. let minulého století stály domy,“ odpověděl Právu mluvčí IPR Matěj Vácha.

S tím ale Stropnický nesouhlasí. Plocha je podle něj nevyužitým veřejným prostranstvím. O proluku podle něj nejde, protože okolní budovy mají obrácená okna směrem k ní. „Tak přece proluka nevypadá,“ řekl Právu rozhořčený Stropnický.

„My trváme na tom, že sem další zástavba nepatří. Podotýkám, že takových výstřelků obsahuje návrh Metropolitního územního plánu z dílny Romana Kouckého na Institutu plánování a rozvoje mnoho, a také je proto od začátku předmětem kritiky zelených,“ vysvětlil.

Původní plán z roku 1999, který schválila vláda, přitom počítal s tím, že se na ploše stavět nemůže.

Čím hustější zalidnění, tím větší kvalita života?

Tehdy se však podle vyjádření mluvčího IPR podporoval vznik solitérů, jako je hotel InterContinental, což se podle něj později ukázalo jako problematické.

„Taková výstavba je náročná na dopravu a vede ke vzniku mnoha rozpačitých prostranství bez jasné náplně. V posledních desetiletích se však trend obrátil: města s nejvyšší kvalitou života mají obvykle vyšší hustotu zalidnění a menší podíl veřejných prostranství,“ zdůvodnil Vácha. „Proto se i na plochu vedle hotelu InterContinental nahlíží jako na místo, které je vhodné doplnit,“ dodal.

S vlastníky pozemku o změnách prý v IPR nijak nejednali a jejich přání při tvorbě návrhu územního plánu nijak nezohledňovali.