„Vybavím si asi jenom hrůzu z té doby,“ říká smutně bývalý přednosta okresního výboru a předseda tehdejší povodňové komise Zdeněk Prokopec s tím, že Orlická přehrada nesměla masivně odpouštět, čímž došlo k zastavení toku jak Vltavy, tak Otavy a Blanice. Tím voda zůstala stát a v Písku stála šest dní.

Evakuace

Muselo být evakuováno na 4000 osob, poškozeno bylo 150 bytů. „Nejtragičtější byla ztráta dvou lidských životů. Nebyla to naše vina,“ vzpomíná Prokopec a dodává: „V té druhé vlně došlo k pozvolnému navyšování hladiny, lidi byli předem upozorněni, ale zvlášť ti, kteří bydleli u vody, nevěřili, že by ta voda mohla vystoupit tak vysoko.“ Tyto obyvatele podle něj musely zachraňovat vrtulníky.

Evakuovaní lidé byli umístěni v kasárnách, školách, na obecních úřadech.

Kamenný most

Se slzami v očích ale písečtí obyvatelé sledovali, jestli povodeň strhne druhý nejstarší kamenný most v Evropě ze 13. století. Voda dosahovala dva metry nad mostovku. Až na malý díl mezi sousoším Kalvárie a sv. Jana Nepomuckého bylo strženo zábradlí v celé délce mostu. Voda odplavila kamennou dlažbu i veškerou izolaci mostovky, strhla sochu anděla v sousoší sv. Jana Nepomuckého a posunula sousoší sv. Anny i se soklem a kameny.

Most nebyl pod vodou vidět.

Most nebyl pod vodou vidět.

FOTO: Novinky

Práce na obnově mostu začaly okamžitě. K financování oprav přispěli lidé ve sbírce, zpěvák Karel Gott věnoval sto tisíc korun. Celkem se vybralo přes pět miliónů korun.

Celkové škody

Škody byly tehdy enormní. „Jenom na městském majetku přesahovaly 200 miliónů korun. Ale samozřejmě ty celkové škody mohly být někde okolo jedné miliardy, protože bylo zničeno i mnoho soukromého majetku. Během několika dní jsme dostali peníze z ministerstva financí a už jsme vypláceli zálohy lidem na poškozené věci, na poškozený majetek,“ řekl Novinkám bývalý starosta Písku Luboš Průša.

Kamenný most se opravil ze sbírky lidí.

Kamenný most byl opraven ze sbírky lidí.

FOTO: Novinky

O povodních v roce 2002
V srpnu 2002 zaplavila velká voda Čechy ve dvou vlnách. První (7.-11.8.) naplnila koryta řek na jihu a západě Čech, postupně ale opadala. Druhá vlna (12.-16.8.) byla mnohem silnější, s katastrofickými následky.
Trvalý déšť způsobený pomalu postupující tlakovou níží v první vlně rozvodnil většinu jihočeských a západočeských toků. Déšť pak nakrátko ustal, 11. srpna se ale nad jihozápadem Čech střetly dva frontální systémy a začalo pršet ještě víc. Přesycená půda už další vodu nezadržela, a ta se tak řítila do přeplněných řek. Nejpostiženější bylo povodí Vltavy.
Už 12. srpna byla pod vodou všechna velká města na jihu a západě Čech. Nejhorší situace byla v Sušici, Strakonicích, Klatovech, Písku, Plzni, Českém Krumlově, Českých Budějovicích, Berouně a Praze. V krajích byl vyhlášen stav nouze.
V Praze se Vltava rozlila po Kampě, Holešovicích a Karlíně. Historické centrum ochránily protipovodňové bariéry. Největší škodu voda způsobila v metru, kde zatopila 18 stanic a téměř 20 kilometrů kolejí.
Nejhůře katastrofa postihla vesnice v záplavových oblastech. V obci Metly na Strakonicku zničila šestimetrová vlna z rybníka 15 domů uprostřed vsi. V Zálezlicích u Mělníka pak kvůli povodni spadlo přes 120 domů. Rozvodněné Labe zaplavilo mimo jiné areál neratovické chemičky Spolana, přičemž z továrny unikly desítky tun chemikálií.
Povodně si vyžádaly 17 lidských životů. V Č. Budějovicích, Táboře, Třeboni a Šanovicích zahynuli lidé odčerpávající vodu a pomáhající dobrovolníci, v Mutenicích přišel o život člen povodňové komise. Několik lidí zemřelo uvnitř svých domů a chat, které strhla voda. Dva lidé utonuli v autech, další tři lidi včetně raftařky strhl proud. V Děčíně zemřel jeden člověk při odstřelu lodi, další oběť si na Písecku vyžádal pád podmáčeného stromu.
Postiženo bylo přes 750 obcí, téměř čtvrt miliónu lidí muselo být evakuováno. Celkově velká voda způsobila škodu přes 73 miliard korun, z čehož 6 miliard stálo zprovoznění pražského metra.
Jedním ze symbolů povodní se stal také lachtan jihoafrický jménem Gaston z pražské zoologické zahrady. Gaston využil zaplavené spodní části zoo a vydal se po Vltavě na cestu za svobodou. Po necelém týdnu a 300 kilometrech ho chytili v Labi němečtí záchranáři. Gaston ale následně pošel vyčerpáním.
ČTĚTE TAKÉ:
Patnáct let od povodní: Zkáza udělala z Karlína lukrativní čtvrť 
Patnáct let od povodní v Hroznětíně: Většina města je nepojistitelná 
Patnáct let od povodní v Neratovicích: Z domu mu zůstala stát jen zadní stěna 
Patnáct let od povodní: Kde bývaly Metly, zůstala jen planina 
Patnáct let od povodní: V Mlékojedech velká voda nebývá, myslel si majitel. Dům musel zbourat 
Patnáct let od povodní: Blatná první vlnu zvládla, zkáza se přihnala až z protrhaných rybníků 
Patnáct let po povodních v Libiši: Kvůli chlóru ze Spolany jsme si měli zavřít okna. Žádná jsme neměli 
Patnáct let od povodní v Sedlci: Rok a půl trvalo, než z bahna udělali zase domov 
Patnáct let od povodní: Voda přišla ve středu, v sobotu a v neděli, vzpomíná cukrář z Ledenic
Patnáct let od povodní v Libiši: Připadalo mi to jako v roce 1945, kdy rozbombardovali část Neratovic
Patnáct let od povodní: V Písku si velká voda odnesla dva lidské životy