Článek
Přitom rozsah práv a ochrany dlužníků, co se jim nesmí zabavit, rok co rok narůstá. Stejně tak plejáda obezliček, jak naoko nic nemít a být právně neviditelný. Věřitelé, hlavně jednotlivci, kteří nedostali zaplaceno, se tak ocitají v beznadějné situaci.
Zoufalí lidé dělají zoufalé věci, a tak si leckdy na vymáhání nakonec najímají ostré hochy. Mimosoudní vymáhání dluhů. V tomto případě ale nejde o inkasní agentury, které třeba posílají upomínky s fialovým pruhem, volají, zkrátka „jen dotírají“, ale o svalovce s nevybíravými metodami nátlaku, kdy pro ránu ani výhrůžky, ve stylu „víme, kdy se vrací dcerka ze školy“ nejdou daleko. Jenže je to jako vypustit džina z lahve.
Řekl jsem jim, ať si mne teda zastřelí.
„Jeden zákazník mi dlužil přes půl miliónu korun. I exekutor byl na něho krátký. Ten člověk oficiálně najednou nic neměl, přitom si nás najal na práci na rodinném domě ve středních Čechách. Upomínky, hrozby, návrhy na splátkový kalendář, vše bylo marné,“ vzpomíná čtyřicetiletý stavební podnikatel Vladimír T. z Prahy, který šéfuje firmě se zhruba třemi desítkami lidí.
Najal si tedy vymahače. Na doporučení. Na počáteční výdaje si řekli o třicet tisíc s tím, že z vymožené sumy si pak vezmou polovinu. „Váhal jsem, ale pak jsem kývl, dobrá, aspoň něco. Po nějakém měsíci přišli, že chtějí další zálohu, že je to s panem dlužníkem složité, že mu sice, obrazně řečeno, sedí za krkem, ale nic z něho nedostali. To jsem už odmítl,“ vzpomíná podnikatel.
A tak vymahači udeřili na něho. Tvrdě. „Řekl jsem jim, ať si mne teda zastřelí. Už jsem něco zažil, ale tohle byly perné chvilky,“ uvedl. Nepovolil a ostří hoši se nakonec stáhli.
Pěkná auta, falešné smlouvy a výpisy
S tím, jak je pro živnostníky a menší podnikatele stále složitější dostat se ke svým penězům, vylézají z pomyslných děr i podvodní vymahači. Vyberou zálohy, vymáhání provádějí jen naoko, věřiteli předkládají falešné důkazy a pak zmizí.
Loni po více než ročním vyšetřování rozpletla policie Královéhradeckého kraje skupinu falešných vymahačů. Jedenáct mužů a dvě ženy. Byli přitom dlouho velmi přesvědčiví. Ze čtyř desítek podnikatelů, kteří se nemohli soudní cestou dostat ke svým pohledávkám, podvodníci vytáhli na patnáct miliónů korun.
Kontakty na firmy a podnikatele si obvinění sháněli na internetu nebo v telefonních seznamech, osloveným pak nabízeli vymožení jejich pohledávek. Když na to kývli, žádali složení jistiny za slíbené služby, ačkoliv už předem věděli, že nic vymáhat nebudou.
Podvody, falšování i zastrašování
Jak jim poškození zaplatili první částku, dostali se do kolotoče dalších plateb. Peníze obvinění požadovali na další výdaje nebo slibovali další výhodný obchod, například levné stavebniny nebo elektroniku.
„Poškození vypovídali, že obvinění dokázali sehrát velmi věrohodné herecké etudy. Pro zvýšení věrohodnosti neváhali zapojit i další osoby, které jim za úplatu potvrzovaly, jak byli úspěšní při vymáhání jejich pohledávek. Poškození vypovídali, že vystupováním, informovaností o jejich finančních problémech a v neposlední řadě i oblečením a auty budili dojem solidnosti a důvěryhodnosti,“ shrnula Ivana Ježková z královéhradecké policie.
Podvodní vymahači si padělali potvrzení o stavech účtů, převodech peněz, svým „obchodním partnerům“ poskytovali různé smlouvy o odkupech pohledávek. V průběhu vyšetřování pak došlo i na zastrašování jednoho z poškozených.