Hlavní obsah

Kvůli exhalacím každoročně zemře předčasně 500 Pražanů

– Praha

Ovzduší v metropoli znečištěné jemnými prachovými částicemi připraví každý rok o život předčasně přes 500 lidí, kteří zemřou zejména na choroby srdce a cév. Nejvíce takovýchto částic produkují automobily, zejména diesely bez filtru pevných částic. Zdravotní rizika ve čtvrtek představil Miroslav Šuta z neziskové organizace Centrum pro životní prostředí a zdraví.

Foto: Profimedia.cz

Hlavním zdrojem jemného prachu jsou automobily s dieselovým motorem, zejména ty bez filtru pevných částic (ilustrační foto).

Článek

„Kromě předčasných úmrtí má znečištění pražského ovzduší na svědomí také hospitalizace pro vážná onemocnění dýchacího ústrojí a srdečně-cévní onemocnění, zvýšení výskytu bronchitid nebo astmatických příznaků u dětí,” řekl Šuta.

Hrubé částice prachu se zachycují v nose, menší se dostanou do plic a ultrajemné skrz plicní sklípky do krve, která je roznáší po celém těle.

Nejhorší je to prý na Florenci

Hlavním zdrojem jemného prachu jsou automobily s dieselovým motorem, zejména ty bez filtru pevných částic. Vůbec nejhorší je podle Šuty situace na autobusovém nádraží Florenc, kde mají autobusy při čekání zapnuté motory.

Odhady počtu předčasných úmrtí
Odhady za každý rok zveřejňuje Státní zdravotní ústav. Vychází z průměrných hodnot na různých měřicích stanicích v Praze a z dalších demografických údajů. Pro rok 2015 to bylo 520 lidí, v předchozích letech mezi 700 a 800. V celém Česku jde ročně o 10 tisíc až 12 tisíc lidí. WHO vyčíslilo, že v důsledku znečištění ovzduší prachem přichází Česko asi o sedm až osm procent HDP.

Město má stanovené limity pro maximální povolenou hodnotu prachových částic. Ty ale podle Šuty byly stanovené politicky, nikoliv odborně, a i tak nejsou dodržovány. Hodnoty doporučené Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jsou přísnější.

Pro polétavý prach, na základě jehož koncentrací se vyhlašuje smogová situace, je v Česku limit 40 mikrogramů na metr krychlový, WHO doporučuje polovinu. Roční limity WHO byly už v polovině roku na některých měřicích stanicích překročené.

Nízkoemisní zóny či poplatky za vjezd

Opatření, která mohou vést ke snížení prachu v ovzduší, by měly přijmout Praha a ministerstvo životního prostředí, uvedl Šuta. MŽP loni vydalo Program zlepšování kvality ovzduší, skupina občanů z Prahy ho ale kritizuje a podala kvůli němu na ministerstvo dokonce žalobu.

„Skutečně účinná opatření může zavést jen hlavní město nebo stát. Nic z toho se v Praze v zásadě neděje,“ řekla Olga Richterová (koalice Vlasta), která je jednou z iniciátorek žaloby a zároveň opoziční zastupitelkou Prahy 10.

Podle Šuty může ke zlepšení přispět i magistrát. Například v Berlíně zlepšilo ovzduší zavedení nízkoemisních zón, o kterém Praha sedm let diskutuje. Ve Stockholmu se snížil počet aut v centru o čtvrtinu po zpoplatnění vjezdu.

Reklama

Výběr článků

Načítám