K pondělí veterináři evidovali 38 nahlášených nálezů uhynulých divokých prasat. „Laboratorní vyšetření dosud potvrdilo africký mor prasat u 24 uhynulých. V deseti případech skončilo vyšetření negativním výsledkem. Ve čtyřech nejsou výsledky zatím k dis­pozici,“ řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer.

Podle něj všechny dosud potvrzené případy pocházejí z oblasti zamoření, a to z okresu Zlín. „V této oblasti i nadále v nezměněné podobě platí již dříve zavedená mimořádná veterinární opatření,“ dodal.

Odhozené potraviny

V pásmu zamoření okresu Zlín platí nyní absolutní zákaz lovu divočáků. To však není podle myslivců dlouhodobým řešením.

„V naší honitbě lovíme běžně hlavně černou zvěř. Myslivost, která za něco stála, tak nyní pomaličku končí. Chlapi mají po sezóně. Doufám, že to u nás dopadne co nejdřív podobně jako u afrického moru prasat, který se objevil v Litvě a v Estonsku. V obou zemích se po určité době zákazu veterináři s myslivci domluvili, že mohli začít lovit. Ulovené kusy se samozřejmě musely zlikvidovat,“ uvedl hospodář Mysliveckého spolku Kříby Bohuslavice-Březnice na Zlínsku Miroslav Ohnút.

U klasického moru když uhyne prase, uhynou i viry. Africký mor je zákeřnější, přežívá i po uhynutí zvířete. Hrozí tak půl roku přenos z uhynulého zvířete, které je tak stále zdrojem nákazy.Valdemar Stiksa, exšéf veterinární správy Zlínský kraj

Právu mluvčí SVS potvrdil, že jako nejpravděpodobnější příčina nákazy divočáků na Zlínsku se jeví přenos afrického moru z potravin, například z vepřového masa, pocházejících z jiných zemí.

„První zvířata se mohla nakazit potravinami odhozenými někde u silnic, poblíž odpočívadel. Divočáci pak v nouzi o potravu vezmou zavděk i tímto. Tak se mohl nakazit první kus a nákaza pak prostupovala populací,“ vysvětlil Majer. „Přenos nákazy může být potravinou, kamiónem, na podrážkách. Jakkoliv,“ doplnil odborník a bývalý šéf veterinární správy ve Zlínském kraji Valdemar Stiksa.

Současná nákaza je podle veterinářů extrémně odolná. „U klasického moru když uhyne prase, uhynou i viry. Africký mor je zákeřnější, přežívá i po uhynutí zvířete. Hrozí tak půl roku přenos z uhynulého zvířete, které je tak stále zdrojem nákazy,“ doplnil.

Nový program umožní lov

Podle zdroje Práva není úplný zákaz lovu černé zvěře dlouhodobým řešením. Přínosnějším bude opatření, se kterým se už do nejbližších měsíců počítá.

„Veterina připravuje s dalšími institucemi a spolky takzvaný eradikační program, kterým se nákaza vymýtí úplně, včetně jejího původce. Mohl by přijít na řadu třeba už někdy v srpnu. Tam už nebude zákaz lovu, ale ten bude naopak podporovaný s tím, že ulovená černá zvěř půjde do kafilérky. S tím, že místo, kde se zvěř uloví, bude potřeba dezinfikovat. A myslivecký spolek například dostane od státu za každý zlovený kus peníze navíc. Teď je hlavně třeba nastavit pravidla,“ řekl Právu zdroj.

Potřebu úplného vymýcení nákazy potvrdil i mluvčí SVS. „Ohledně termínu spuštění eradikačního programu a stanovení podmínek opětovného lovu divočáků však zatím žádnou informaci dávat nebudeme. Termín ještě není znám,“ sdělil Majer.