Situace je špatná na řekách, o které se stará Povodí Moravy. Patnáct měřicích zařízení vodohospodářů ukazuje stav sucha, další k tomu mají velmi blízko. V některých řekách situaci vylepšuje zvyšování průtoku. To platí ale jen pro ty, jež jsou přehrazené přehradními hrázemi. Z nastřádaných zásob je nyní Povodí Moravy dotuje.

„Nádrže v tuto chvíli prokazují svůj účel. Aktuálně upouštíme víc vody, než mají přehrady na přítocích, abychom udrželi život v řekách a nedocházelo ke kyslíkovému deficitu. Nadlepšováním pomáháme ředit vodu, která v době sucha ztrácí na kvalitě,“ uvedl generální ředitel Povodí Moravy (PM) Václav Gargulák.

Hodně toků není čím dotovat

„Například do Vranova přitéká 1,3 kubíku za sekundu, ale Dyji na odtoku nadlepšujeme na 5,7 kubíku. Podobně do vírské přehrady přitéká 1,2 a odtéká z ní 2,1 kubíku, do vodního díla Boskovice 17 litrů za sekundu a z nádrže odtéká 95 litrů,“ doplnil mluvčí PM Petr Chmelař.

Hodně řek ale nemají vodohospodáři jak dotovat, přehrady na nich nejsou, a tak balancují na hranici sucha. Platí to třeba pro Dyji pod Novými Mlýny, kde dorovnávání průtoku řeky má z velké části na svědomí pokles hladiny jezera o sedm centimetrů. Také Povodí Labe (PL) se potýká s výrazným poklesem vod v krajině.

„V povodí Labe hydrologové monitorují velikosti průtoků na úrovni 30 až 70 procent dlouhodobého červnového normálu,“ uvedla mluvčí státního podniku PL Jana Burianová. Například v Přelouči je dlouhodobý průměrný průtok Labe 40,2 metru krychlového za sekundu, ale 6. června byl pouze 17,4 metru krychlového za sekundu.

„Zaplněnost zásobních prostorů našich vodních děl se pohybuje v rozmezí 73 až 100 procent,“ pokračovala Burianová s tím, že i oni svými zásobami na přehradách pomáhají řekám.

Nesjízdné řeky

Víc vody odteče, než přiteče z přehrady Pastviny, Les Království, mírně negativní bilance je i na Seči, na vodním díle Křižanovice, Vrchlice, Josefův Důl, Mšeno, Fotjka nebo Harcov.

Voda postupně mizí i z koryt řek v Plzeňském kraji. „K hranici sucha se blížíme, zatím jsme jí ale nedosáhli,“ řekl Právu vodohospodářský dispečer plzeňské pobočky Povodí Vltavy Karel Zelenka.

Změnu mohou přinést jen vydatné a dlouhodobější deště. K panice ale zatím alespoň na západě Čech není důvod. Přehrady v regionu jsou v dobré kondici. „Jejich naplněnost je kolem 85 až 90 procent, což je i případ Hracholusek,“ doplnil Zelenka.

Sucho začíná trápit i Jihočeský kraj, který je vyhledávaný vodáky. Například řeka Lužnice v Klenovicích je na hranici sjízdnosti, a pokud nezaprší, budou muset vodáci lodě přenášet. Průtoky klesají na všech vodních tocích, mimo řeku Vltavu.

Takhle mohou vypadat brzo všechny řeky. Na snímku situace na Sázavě v roce 2015.

Takhle mohou vypadat brzo všechny řeky. Na snímku situace na Sázavě v roce 2015.

FOTO: Petr Horník, Právo

„Díky přehradě Lipno je na Vltavě garantován průtok těch šest kubíků z Vyššího Brodu,“ řekl Petr Hovorka, dispečer Povodí Vltavy v Českých Budějovicích s tím, že sucho se ale začíná projevovat ve vyšších polohách Šumavy. Zatím to ale není nic dramatického. Hory jsou podle hydrologů po zimě stále „mokré“.

„Úroveň povrchových vod je na Karlovarsku v současné době velmi rozdílná. Srážky, které přišly poslední měsíc, byly velmi nerovnoměrně rozdělené. Od údolí k údolí jsou velké rozdíly. Mezi mou stanicí na Šindelové a Nejdkem je rozdíl ve srážkách 25 až 30 milimetrů za měsíc, a to jsme od sebe deset kilometrů. Tomu, že na kopcích srážky byly, odpovídá i skutečnost, že rostou houby, hřiby koloděje nebo kováři. Kdyby bylo velké sucho, tak by nerostly. Dokumentuje to, že máme povrchových vod od 62 do 70 procent normálu. V některých místech kraje je ale jen 44 procent toho, co by to mělo být,“ říká k situaci Rudolf Kovařík, meteorolog ze Šindelové.

Vodohospodáři uvádějí, že se také ve srovnání s dlouhodobým pozorováním zhoršil stav podzemních vod. A to v povodí Labe od Doubravy po Jizeru, Labe od Vltavy po Ohři, Lužické Nisy, Smědé a Jizery. K jeho zlepšení došlo jen v povodí horního Labe.

Hladina ve vrtech z minulého týdne ve srovnání s údaji z konce května v celkovém průměru klesala. „V našem správním území je asi 32 procent sledovaných mělkých vrtů mimořádně pod svým normálem. A pokles stavu hladin ve vrtech je možné předpokládat i v následujícím období. Čeká se i pokles půdní vlhkosti, pouze vlivem bouřkových srážek může dojít k lokálnímu zvýšení,“ dodala tisková mluvčí.

Vyprahlá půda trápí i zemědělce

Vyprahlá půda trápí také zemědělce. Mnozí se rozhodli pro umělé zavlažování i na plodinách, kde to dosud nebylo zvykem. Závlahy jsou a podle odborníků v budoucnu budou jediným řešením, jak zachovat možnost využívat zemědělsky půdu na jižní Moravě.

Zkušenosti se závlahami má i soukromý zemědělec František Král, který by bez nich mohl produkci brambor a dalších plodin zabalit. Vodou kropí i pole s obilím ve snaze nechat zrna dorůst a zabránit předčasnému zaschnutí. Jak říká, náklady na zemědělskou produkci v tom případě ale rostou o investice do závlah a úhrady energií, navíc je třeba soustavu rozvodů hlídat, trubky jsou vyhledávanou kořistí zlodějů.