Oslavy výročí položení základního kamene obce, kterou za druhé světové války vyhladili nacističtí vojáci, se kromě Zemana zúčastnila britská velvyslankyně v ČR Jan Thompsonová a charge d'affaires americké ambasády Kelly Adamsová-Smithová. Všichni tři na shromáždění v centru Lidic převzali symbolické klíče od obce.

"Jsme zbabělci proto, že často otevíráme náruč islámským radikálům, často mluvíme o toleranci vůči nim, často mluvíme o přizpůsobení se jejich kultuře, byť je tato kultura neslučitelná s evropskou kulturou," prohlásil mimo jiné prezident.

Sobotní akce byla podle starostky Veroniky Kellerové poděkováním tehdejšímu československému a dnes českému lidu za vybudování nových Lidic nedaleko pietního území. "My jsme si uvědomili, že jsme nikdy - jako občané a ani naše babičky, maminky - nepoděkovali tenkrát československému a teď už českému lidu za vybudování obce," řekla Kellerová. Poukázala na to, že sbírka na nové Lidice vznikla v Británii a Americe. "Vybrali velkou částku, která byla předána prezidentu Edvardu Benešovi," připomněla.

Na snímku zleva Jana Hanzlíková a Marie Šupíková-Doležalová patřící mezi tzv. lidické děti, které nacisté odvlekli do Německa na převýchovu.

Na snímku zleva Jana Hanzlíková a Marie Šupíková-Doležalová patřící mezi tzv. lidické děti, které nacisté odvlekli do Německa na převýchovu.

FOTO: Slavomír Kubeš, ČTK

Symbolickou lidickou růži, která je ve znaku obce, na setkání převzal ruský velvyslanec Alexandr Zmejevkij za vztyčení prvního pomníčku na hrobě lidických mužů a osvobození lidických žen Rudou armádou na pochodu smrti. Kellerová připomněla, že prvním objektem postaveným v katastru zničené obce byl právě pomníček. "Stojí tam v nezměněné podobě doteď," dodala.

Lidice se staly jedním ze symbolů nacistického teroru za druhé světové války. Nacisté je vypálili 10. června 1942. Důvodem byla domnělá souvislost jednoho z lidických obyvatel s atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Přímo v Lidicích bylo zastřeleno 173 lidických mužů a chlapců, následně 16. června 1942 v Praze-Kobylisích dalších 26 obyvatel Lidic. Pobyt v koncentračních táborech nepřežilo 53 lidických žen. V deportačním táboře bylo v plynovém autě udušeno 82 lidických dětí.

Ze zhruba 500 obyvatel Lidic, kteří masakr zažili, válku přežilo jen 160 lidí. V současnosti jsou podle Kellerové naživu dvě lidické ženy, shodou okolností sestry, a 12 lidických dětí. "Některé se narodily před a některé až po tragédii," uvedla starostka.

Obec s 96 domy nacisté vypálili a ohořelé obvodové zdi domů nechali odstřelit. O opětném vybudování Lidic rozhodla československá vláda hned po skončení války - 6. června 1945. V létě 1947 byl 300 metrů severozápadně od původních Lidic položen základní kámen nové obce a stavba prvních lidických domů začala v květnu 1948.