„Prostorové rozložení srážek bylo v roce 2016 značně nerovnoměrné. Zatímco na východě Čech v Královéhradeckém a Pardubickém kraji napadlo pouze 75 a 80 procent normálu, v některých krajích byly srážkové úhrny vyšší než normál 1961–1990,“ uvádějí hydrologové v roční zprávě Českého hydrometeorologického ústavu. Nejvíce ve srovnání s normálem spadlo v Ústeckém kraji (107 procent normálu).

Nerovnoměrné rozložení srážek vykazuje ještě výrazněji vegetační období (duben až září 2016). Zatímco na východě Čech v Královéhradeckém a Pardubickém kraji napadlo za toto období 67 a 70 procent normálu, na západě republiky v Ústeckém, Plzeňském a Karlovarském kraji byly srážkové úhrny vyšší než normál 1961 až 1990. I v tomto období spadlo nejvíce srážek ve srovnání s normálem v Ústeckém kraji (111 procent normálu).

Stav hladin podzemní vody v mělkých vrtech

Stav hladin podzemní vody v mělkých vrtech

FOTO: Český hydrometeorologický ústav

Další komplikací pro zásoby vody jsou klimatické změny. Je výrazně tepleji, a přestože je srážek v podstatě stejně jako v dřívějších letech, voda se vypařuje a chybí v půdě, upozorňuje Zdeněk Žalud, bioklimatolog z Mendelovy univerzity.

Meteorologové potvrzují, že rok 2016 byl teplotně silně nadnormální. Průměrná roční teplota 8,7 °C byla o 1,2 °C vyšší než normál v letech 1961 až 1990. Loňský rok se proto řadí jako osmý nejteplejší v období od roku 1961. Průměrná teplota za vegetační období duben až září 2016 činila 15 °C a byla o 1,5 °C vyšší než normál v období let 1961 až 1990.

Největší problémy v zemědělství 

Největším problémům s nedostatkem vody v půdě budou čelit zemědělci. Větší perspektivu než dnes budou mít výše položené oblasti, například Vysočina. "Perspektiva zemědělství bude v těchto oblastech, limitovat je ale bude půda, která není tak kvalitní," dodal Žalud.

Zásadní je hospodaření s vodou, která v níže položených oblastech, jako je jižní Morava, bude chybět. Bude nutné vybudovat soustavu propojených nádrží, což ale v některých oblastech zřejmě nepomůže, protože vláhový deficit je tak velký, že vody ani tak nebude dostatek.

Zemědělci budou podle Žaluda muset přistoupit k různým opatřením, jako je změna skladby plodin. Už dnes se pěstuje čirok nebo proso, které lépe vzdorují suchu.