Jeden, a to 18. červen má být Dnem hrdinů druhého odboje, kteří se postavili nacismu. Druhý má připomenout vyhlazení takzvaného terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci na 9. března 1944.

Pod novelu, která by uzákonila dva nové významné dny, se podepsalo 101 zákonodárců napříč politickým spektrem. Sněmovna ji schválila už v prvním čtení, ruku pro zvedlo 123 ze 136 přítomných zákonodárců. Proti nebyl nikdo. Normu tak posoudí rovnou Senát, poté ji dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.

„V prvním případě jde o vzpomínku na vyhlazení terezínského rodinného tábora v Osvětimi-Březince v noci z 8. na 9. března 1944. Během této největší masové vraždy československých občanů zahynulo během několika hodin 3791 mužů, žen a dětí,“ uvedli předkladatelé v důvodové zprávě.

Symbol nezlomnosti a vlastenectví

Ve druhém případě se připomíná 18. červen 1942, kdy sedm československých parašutistů po atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha bojovalo v pražském pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděj proti osmi stovkám příslušníků Waffen-SS a gestapa.

Tento boj charakterizovali tvůrci poslanecké novely jako „symbol nezlomnosti a ryzího hrdinství a vlastenectví, a to nejen jich samotných, ale i tisíců českých vlastenců, kteří jim nezištně pomáhali při plnění jejich úkolů, za což stovky z nich zaplatily vlastními životy”.

Významné dny mají spíše symbolický charakter. Na rozdíl od státních a jiných svátků jsou pracovními dny, pokud nepřipadají na víkend. Současný kalendář obsahuje 14 svátků a 11 významných dnů.

Poslanci zároveň přijali usnesení, ve kterém odsoudili arménskou genocidu.