Proti Frühaufovi svědčili v podstatě pouze dva svědci, a sice policisté, kteří ho z davu lidí pro podezření z házení vajec vytáhli a nechali ho předložit občanský průkaz.

Jejich výpovědi ale podle soudce Milana Rossiho stojí osamoceně, policisté se navíc neshodli v tom, jakou rukou Frühauf údajně vejce házel. „Je to prostě snaha policie obstát alespoň v tom jediném zadržení, kterého byla tehdy vlastně schopna,“ zkonstatoval závěrem Rossi s tím, že kromě dalšího muže, jehož stíhání bylo loni v létě zastaveno, nikoho jiného policie nezadržela.

Jsem dojatej z toho, že snad ta spravedlnost ještě u nás pořád funguje. Tohleto je do Dikobrazu jako, mohli bychom se stydět jako Česká republika, co se tady s náma děje, že by zavírali pomalu nevinný lidi jako v padesátejch letech. Připadám si skoro jako minulý týden zesnulý Gustav Bubník, který byl vláčený po soudech a pak ho nakonec zavřeli. Ale jsem spokojenej,“ komentoval rozhodnutí soudu Frühauf.

Chce očistit své jméno

Podle svých slov bude zvažovat další kroky k očištění svého jména, případně dále řešit křivé obvinění. „Jak chtěj trestat někoho, když nemají důkazy? Jsme snad ještě demokracie. Nejsme v Bělorusku nebo Rusku. Nebo v Číně, kam pan prezident jezdí tak rád,“ dodal.

Podle státní zástupkyně Táni Dočekalové se Frühauf házením vajec dopustil „hrubé neslušnosti“ a navrhla ho uznat vinným. Dočekalová zmínila účel shromáždění, tedy připomenutí si událostí roku 1989 a také odhalení pamětní desky.

Jindřich Frühauf

Jindřich Frühauf u soudu

FOTO: Michal Kamaryt, ČTK

„Domnívám se, že určitá slavnostnost je dána povahou toho shromáždění,“ uvedla žalobkyně. „Byly tam děti, byl tam sbor a podobně. Házení vajec lze dostatečně považovat za jev, který by toto shromáždění rušilo,“ dodala. Podle Dočekalové by pro Frühaufa odpovídající trest 25 tisíc korun.

Frühauf s ní ovšem nesouhlasil. „Já tvrdím od začátku, že je to křivý obvinění, důkazy jsou nedostatečné, nikdo mě neidentifikoval, byly tam davy lidí, kteří kolem mě házeli vajíčka,“ prohlásil obžalovaný a přirovnal situaci k fotbalovému zápasu. Dodal také, že měl „obě ruce chromý“, takže by na pódium ani nedohodil.

Frühaufovi se prý ozývali neznámí lidé z celé republiky, že jsou ochotni přijet a svědčit, že žádná vajíčka neházel.

Jako v Bělorusku

Frühauf se přede dvěma a půl lety zúčastnil shromáždění u příležitosti odhalení pamětní desky k pětadvacátému výročí pádu komunismu. Podle obžaloby Frühauf hodil dvě vajíčka na pódium v době, kdy tam měl Zeman projev, aniž by někoho zasáhl. Při shromáždění policisté nikoho nezadrželi a později konstatovali, že vrhači se dopustili maximálně přestupků proti občanskému soužití, za něž lze uložit pokutu.

Úředníci z odboru správních agend městské části pak rozhodli, že házení vajec nebylo ani přestupkem. Magistrát města však později nařídil Praze 2, aby incident jako přestupek posoudila. Loni v listopadu podala státní zástupkyně žalobu pro výtržnictví, Obvodní soud pro Prahu 2 ji ale zamítl. Letos v únoru ale žalobkyně uspěla se stížností, a soud se tak případem musel znovu zabývat.

Prezident Miloš Zeman při projevu na Albertově

Prezident Miloš Zeman při projevu na Albertově v roce 2014. Deštníky ho chrání před sprškou vajec.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

„Touto hysterickou tříletou mašinérií jsem znechucen. Připadá mi, že nejsme v České republice v 21. století. Že jsme někde v Bělorusku nebo ještě dál, Rusku nebo Číně. Žádné vajíčko jsem neházel, na tu demonstraci jsem s nějakým úmyslem něco házet vůbec nešel,“ uvedl na začátek výpovědi Frühauf.

V ten den byl se svými známými v nedaleké hospodě na pivu. Byly tam prý s nimi také dvě Němky, které se chtěly jít kouknout na svého prezidenta. Kromě Zemana se totiž akce účastnil i tehdejší německý prezident Joachim Gauck. A tak se všichni spolu vydali na Albertov.

Tři momenty

Podle Frühaufa to byla maximálně důstojná demonstrace, kterou ovšem narušily tři momenty. „První moment byl ten, a kam se hrabou vajíčka, když začal z tribuny mluvit nebo tedy měl přijít na řadu pan právník Jansta, kovaný komunista. No proboha, kde to jsme? Tento člověk bude mluvit 17. listopadu ke slušným lidem?“ rozhořčil se Frühauf.

„Druhý moment byl, když přišel na řadu inženýr Miloš Zeman, a ten začal dehonestací 17. listopadu 1989. Začal znevažovat a zlehčovat podíl studentů v této revoluční době. Ten dav na to reagoval tím, že začala lítat vajíčka, stovky vajíček,“ pokračoval obžalovaný. „Potom mluvili všichni prezidenti, slovenský, polský, německý, maďarský... Ten dav se choval absolutně slušně, důstojně, všichni byli odměněni potleskem,“ dodal.

Odhalení desky bylo skryto za deštníky, které prezidenty bránily před dopadajícími předměty.

Odhalení desky bylo skryto za deštníky, které prezidenty bránily před dopadajícími předměty.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Třetí moment podle Frühaufa nastal před odhalením pamětní desky, kdy se spustila znovu smršť vajíček. „V tu dobu už jsem byl ale lustrovanej. Mezitím mě neurvale odvlíkli dva mladý civilové,“ řekl Frühauf. „Bylo mi trapně. Ani se mi nepředstavil, až potom mi ukázal, že je to vlastně tajnej. Já myslel nejdřív, že jsou to zloději,“ dodal. Policistům v civilu řekl, že žádná vajíčka neházel, ať si ho klidně zapíšou, ale že nikoho udávat nebude. Policisté po něm totiž prý chtěli vědět, že pokud vajíčka neházel on, tak kdo tedy.

Frühauf u soudu prohlásil, že během shromáždění troubil a mával vuvuzelou, kterou dostal od německých známých. „Když tam byl prezident Gauck, tak jsem s ní netroubil,“ podotkl Frühauf.

Zemana tehdy vypískaly stovky lidí. Na transparentech mu vytýkali náklonnost k Rusku, vztah k alkoholu a vulgární výroky v rozhlasu. Z davu létaly předměty a zaznívaly výzvy k odstoupení z funkce. Osobní strážci bránili hlavu státu rozevřenými deštníky a Zeman označil vrhače předmětů za zbabělce.