Matějka ale patří mezi pouhých 25 Čechů, kteří se tímto grantem mohou pyšnit. Čeští vědci navrhují málo projektů a i ty mají malou úspěšnost.

Od roku 2007, kdy byla rada založena Evropskou komisí, podpořila více než třemi sty miliardami korun (12 miliard eur) téměř 7000 evropských vědců. Na dvě stovky dokončených projektů podle nedávné studie vedlo z více než tří čtvrtin k zásadním vědeckým poznáním a šest řešitelů ERC grantů již má Nobelovu cenu. Elitní granty mají být vizionářské i s rizikem toho, že se výzkum nemusí povést, když se ale vydaří, přináší průlomové objevy.

Když někdo dostane grant na pět let, tak mu umožní riskovat a může zkusit něco opravdu velikého Filip Matějka, ekonom

Ekonom Matějka, absolvent americké Princetonské univerzity, získal startovní grant ERC na necelých třicet miliónů korun spolu s dalšími pěti laureáty hned napoprvé. Úspěchu však předcházelo deset let práce. Z peněz nyní platí sebe, stipendia až deseti studentů, vědeckého asistenta i cestovní náhrady celého týmu. Grant mu nicméně přinesl jistotu pro práci.

„Průměrná věda je zbytečná, ale skvělá věda může být užitečnější než cokoliv jiného. Když někdo dostane grant na pět let, tak mu umožní riskovat a může zkusit něco opravdu velikého,“ řekl Právu. Tuzemský grantový systém je však podle něj špatně nastavený na tříleté cykly, za něž se kvalitní výzkum často nestihne ani dodělat.

Lepší je i Maďarsko

ERC granty se udělují nehledě na národnost nebo věk na pět let ve třech kategoriích: startovní granty, dále konsolidační granty pro zavedené vědce, kteří mají od sedmi do 12 let od doktorátu. Takový získala i chemička Jana Roithová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Je navíc jedinou českou vědkyní, co má už druhý grant od ERC.

Třetí typ grantu pak míří na světové lídry v oboru. Zatímco průměrná úspěšnost států evropské osmadvacítky se pohybuje okolo 12 procent, ČR je úspěšná jen z pěti procent. Řada vědců českého původu ale v rámci ERC grantů působí v zahraničí.

Celková získaná podpora z EU zatím pro granty do ČR činila 41 miliónů eur, tedy více než miliardu korun. Nejvíce jich je na Karlově univerzitě, Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a brněnské Masarykově univerzitě. Naopak pro srovnání Rakousko již má 189 grantů a Maďarsko 54.

Problémem osamostatnění

Prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka vnímá jako klíčový problém to, že čeští mladí vědci málo cestují a trvá jim, než se ve vědecké kariéře osamostatní. „Máme mladé vědce, kteří dobře publikují a dělají dobrou vědu, ale pracují u nějakého pana profesora mnoho let. Když obhájí disertační práci, tak pokračují v jeho skupině a teprve pak, až pan profesor jde do důchodu, dostanou na tomtéž pracovišti znovu šanci,“ řekl Právu.

To může trvat i dvacet třicet let. „Musí se to zlomit. ERC chce nové nápady, originalitu, ale takhle nic nového nevznikne,“ zdůraznil.

Například Univerzita Karlova zavedla nový program pro vědce, kteří přicházejí ze zahraničí, aby si brzy po obhájení disertační práce mohli založit výzkumnou skupinu. Na nedávné pražské konferenci o Perspektivách neuniverzitního výzkumu předseda Evropské federace akademií věd (ALLEA) Günter Stock uvedl, že vynikajících výsledků ve vědě mohou dosáhnout nadaní lidé, kteří se rozhodnou jít proti pravidlům, jsou kreativní, poctiví a schopni reflexe.

„Jsou tu talentovaní studenti, ale náš systém je do značné míry založen na inbreeding, člověk pracuje pořád se svým školitelem a nesbírá jiné zkušenosti. V ERC je statistika, že když lidé absolvují postdoktorální pobyt někde jinde, tak mají mnohem větší šanci uspět,“ řekl Právu profesor Pavel Exner, zakládající člen Evropské výzkumné rady.

Aby se zvýšila úspěšnost českých vědců, schválila loni vláda žadatelům o ERC granty finanční pomoc. Do roku 2022 jim prostřednictvím Grantové agentury ČR přidá 61,5 miliónu korun. Jiná podpora od ministerstva školství už ale kvůli nedostatku peněz neprošla.