Odvolání daru, právnicky zdůvodněné údajným nevděkem obdarovaného, o němž v lednu rozhodlo zastupitelstvo městské části, přišlo po soudních sporech o určení vlastnictví, v nichž město neuspělo. Stejně dopadla trestní oznámení, která podala radnice i nájemníci pro podezření z údajného podvodu.

Jak celý příběh začal? Valerie Fuchsová, matka Pavla Fuchsy, v roce 1961 v tísni dům v ulici Pplk. Sochora i s dluhy převedla na stát. Městská část se po listopadu 1989 z morálních důvodů rozhodla dům vrátit jako dar Pavlu Fuchsovi, který o to s chybou požádal těsně před uplynutím restituční lhůty.

Prý dal špatné údaje

V roce 1998 v čestném prohlášení popsal osudy své rodiny. Uvedl, že jeho matka Valerie se vrátila z koncentračního tábora s podlomeným fyzickým i duševním zdravím.

„Po všechna poválečná léta jsem byl svědkem, že její nervová dispozice byla velmi slabá a labilní a rozhodně nebyla schopna čelit tlaku tehdejších oficiálních orgánů,“ napsal Fuchs. Šestiletý Fuchs byl s rodiči od roku 1943 do roku 1945 internován v terezínském ghettu, všichni přežili.

Slíbil jsem, že budu hájit zájmy městské části. To, že se odvoláním daru nezabývala minulá vedení Prahy 7, bylo dáno jejich nečinnostíKamil Vavřinec Mareš, zastupitel Prahy 7

Problém z hlediska současného vedení Prahy 7 spočívá ve zkreslení údajů v jednom z dokumentů z 90. let. Ve Fuchsově původní žádosti je špatně uveden věk a stav matky Valerie. Vdovou nebyla a byla mladší, než stojí v onom dokumentu.

Soudy však upozornily, že jiné listiny včetně smlouvy správné datum narození obsahují.

Radnice vystavená tlaku některých nájemníků se pustila téměř do vlastního vyšetřování. Loni si opatřila další dokumenty, které skoro po dvaceti letech od darování mají zpochybňovat okolnosti někdejšího převodu domu na stát.

Dar měl napravit historické křivdy

Místostarosta pro majetek Kamil Vavřinec Mareš (P7 sobě) Právu řekl, že dar lze odvolat do jednoho roku od zjištění nových skutečností a že odvolání daru nabývá účinnosti doručením toho rozhodnutí.

„Slíbil jsem, že budu hájit zájmy městské části. To, že se odvoláním daru nezabývala minulá vedení Prahy 7, bylo dáno jejich nečinností,“ uvedl Mareš. Podle něho z judikátů v jiných kauzách plyne, že restituce se nemají nahrazovat dary.

Jaký nevděk? Copak už dnes dělají politiku lidé, kteří nevědí, co se dělo za nacismu
a komunismu?
Tomáš Jelínek, expředseda pražské židovské obce

Odvolání daru považuje za zásadní chybu a šikanu bývalý předseda pražské židovské obce Tomáš Jelínek. Uvedl, že Fuchs od roku 2008 čelil řadě žalob a trestních oznámení, justice tvrzení o uvedení v omyl neuvěřila.

Připomněl, že smysl daru z roku 1998 měl napravit historické křivdy, když to nešlo kvůli lhůtám zákona a podmínce obnovit v nich dříve odebrané české občanství. „Nyní zastupitelé po všech soudních prohrách narychlo na základě selektivních a nepravdivých informací zařadili na jednání mimo program odvolání daru pro nevděk. Jaký nevděk? Copak už dnes dělají politiku lidé, kteří nevědí, co se dělo za nacismu a komunismu?“ reagoval Jelínek.

Rozhodovat zřejmě bude soud

Fuchsova advokátka Eva Kalistová nechápe, jak měl Fuchs projevit vůči radnici nevděk. Pochybuje o argumentaci chybnými údaji. „Nejvyšší soud uvádí, že dárci měli dostatek času si skutečnosti ověřit, než došlo v roce 1998 k podpisu darovací smlouvy,“ sdělila Právu advokátka. Dům na rohu letenských ulic Pplk. Sochora a Veverkovy vznikl v roce 1938. Je jedním z mála, který byl dědicům původních židovských majitelů po sametové revoluci darován, ne-li vůbec jediným. Na Letné za první republiky přitom stavěli hlavně Židé, jen o některé nemovitosti se ale po roce 1989 mohl ještě někdo hlásit.

Odvolání daru domu se Fuchs podle Mareše a Svobody může bránit právní cestou. Svoboda tvrdí, že by dar domu dnes 80letému Fuchsovi už znovu nepodepsal. Údajný nevděk je podle advokátky Marie Beránkové právním nástrojem, jak vyvolat soudní při. Pro vlastnictví domu nemá být odvolání daru rozhodující. Katastr nemovitostí stále eviduje Fuchsovo jméno. Zápis v něm se zřejmě jen tak nezmění.

„Musí být podložen právním jednáním, které je adekvátní. Pokud nejde o oboustrannou dohodu, jedinou možností je soud,“ řekla Právu Beránková.