Článek
Kdo se podívá pouze na obal, získá dojem, že si domů odnáší vejce česká. Ti pozornější a informovanější při pohledu na skořápku ale vidí, že vejce pocházejí z Nizozemska.
Jasno v tom nemají někdy ani sami prodavači. Jak zjistil reportér Práva například v prodejně Tesco na Národní třídě v Praze, prodavačky tam nevěděly, jak „záhadu“ kódů vysvětlit.
Rozhodující je kód na vajíčku
Věc se má podle ministerstva zemědělství tak, že první kód na obalu, s označením CZ, označuje jen dodavatele, garanta informace o původu vajíček, kdežto rozhodující pro zemi původu je až kód na samotném vajíčku.
„Název a adresa společnosti uvedené na obalu potravin včetně vajec jsou informací o subjektu, který je zodpovědný za informace na potravině. Znamená to, že tato informace není informací o zemi původu vajec,“ sdělila Právu mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková. Podle ní je dále na obalu vajec i číselný kód obsahující zkratku státu.
„Tento kód však udává pouze identifikaci balírny/třídírny, kde se vejce třídí a balí. Také toto není informace o zemi původu vajec. Informace na obalu tedy není informací o původu vajíčka,“ zdůraznila Ježková s tím, že legislativa je pro označování vajec jednotná v celé EU.
Za zemi původu potraviny se považuje ta země, kde dojde k poslední podstatné úpravě potraviny. Podstatnou úpravou se rozumí i balení.
Informaci o tom, v jaké zemi byla vejce skutečně snesena, tj. o zemi původu, je podle Ježkové možné nalézt až v povinném kódu producenta, který je vytištěn přímo na vejci.
„Na obalu je uvedeno dle zákona veterinární schválení třídírny/balírny, kde byla vejce zabalena. Na vejci musí být uvedeno veterinární schválení chovu, ve kterém bylo vejce sneseno. Na obalu vajec není nikde uvedeno, že se jedná o výrobek z ČR. Je zde jen veterinární schválení české třídírny, které obsahuje kód CZ,“ reagoval manažer externí komunikace společnosti Tesco Václav Koukolíček.
„Právní předpisy stanovují, že za zemi původu potraviny se považuje ta země, kde dojde k poslední podstatné úpravě potraviny. Podstatnou úpravou se rozumí i balení,“ uvedl mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Pavel Kopřiva.
„Je potřeba vzít v potaz, že tyto předpisy nevznikají pro každou potravinářskou komoditu zvlášť a že je běžné, že potraviny vznikají ze surovin z více států. To přirozeně není případ čerstvých vajec,“ řekl Kopřiva.
Inspekce: Je to matoucí
Příkladem potraviny složené ze surovin z více států jsou třeba medy, kde se i píše, že se jedná o směsi ze zemí z EU i mimo EU. Z předpisů vztahujících se na vajíčka podle Kopřivy vyplývá, že samotná vejce na skořápce musí být označena kódem se zemí snášky.
„Podle současné právní úpravy může dojít k situaci, kdy je vejce na skořápce označeno kódem jedné země (země snášky) a na obalu je vyznačena jiná země, ta, kde došlo k poslední podstatné úpravě – balení. Chce-li mít spotřebitel jistotu, že si kupuje vejce tuzemská, musí se řídit kódem na skořápce,“ vysvětlil Kopřiva.
Potvrdil, že „tuto praxi považuje řada spotřebitelů za matoucí“. Naznačil však také, že inspekce s ministerstvem připravují změnu legislativy, aby značení vajec bylo pro zákazníky jasnější.