Krása se narodil v židovské rodině v roce 1924 v Karlových Varech, v roce 1933 se rodina přestěhovala do Prahy. Vyučil se kuchařem v restauraci U Rozvařilů, na podzim 1941 odjel s prvním transportem do terezínského ghetta, kde dál pracoval jako kuchař.

Zde se seznámil s dirigentem a skladatelem Rafaelem Schächterem, který hrál před válkou u E. F. Buriana, dirigoval pěvecké sbory a vyučoval piano. K jeho nejznámějším počinům patřilo nastudování Verdiho Requiem s terezínskými vězni, zpívali ale i Prodanou nevěstu, Figarovu svatbu, Hubičku či Kouzelnou flétnu.

Podle Krásy se snažil Schächter nastudováním Verdiho sdělit věznitelům jednu myšlenku z díla, alespoň latinsky: "Až bude Nejvyšší soudce soudit, žádný hříšník mu neunikne." Premiéru mělo Requiem v lednu 1944, v červnu 1944 se pak konalo jedno představení pro vysoké úředníky SS a pro členy Mezinárodního výboru Červeného kříže, kteří byli v Terezíně na inspekci. Konalo se celkem 15 představení. Schächter zemřel v lednu 1945 při pochodu smrti v Osvětimi.

Útěk ke svobodě

Krása byl v září 1944 deportován do vyhlazovacího tábora v Osvětimi, odkud odjel do tábora v Gleiwitzu (Glivicích), kde opravoval vagóny. V lednu 1945 se mu podařilo uprchnout z pochodu smrti a vrátil se do Prahy. Pak se šťastně shledal s rodiči, v listopadu 1949 se oženil a o rok později se mu podařilo s manželkou dostat se po několika pokusech do Izraele.

Tam pracoval jako kuchař, později působil i ve vedení restaurací a hotelů. Vyučoval také budoucí kuchaře například v rámci izraelské pomoci africkým státům. V 60. letech se přestěhoval do USA, usadil se v Bostonu, kde vlastnil restauraci.