Podle etnologa Stanislava Broučka z AV ČR je důvodem uzavírání vietnamské komunity vedle cizinectví také to, že je v Česku ekonomicky soběstačná.

KOMENTÁŘ DNE:
 Proč stát není jako firma - Nad problémem nápadu řízení státu jako firmy v podaní Andreje Babiše se zamýšlí Jiří Pehe. Čtěte zde >>
 Hurá máme právní stát! Bude líp! - Policejní žádost o vydání Andreje Babiše k trestnímu stíhání kvituje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Integrace se podle Broučka hodnotí podle znalosti jazyka, schopností orientovat se v české společnosti včetně kultury i legislativy a podle ekonomické soběstačnosti. V té jsou Vietnamci jako jednotlivci i jako komunita soběstační. Od toho se zároveň podle Broučka odvíjejí problémy.

„Velikou ekonomickou silou se komunita zaprvé velice rychle stratifikovala, to znamená, že má svoji elitu i střední vrstvy, které jsou početně nejsilnější, a také skupiny na okraji,“ řekl. Vietnamskou komunitu studuje a vědecky zkoumá přes 20 let. Letos vydal výsledky svého studia v odborné knize nazvané The Visible and Invisible Vietnamese in the Czech Republic.

Dva pohledy Čechů na Vietnamce

Vietnamci se díky svým podnikatelským aktivitám stávají státem ve státě, říká vědec na základě výzkumu. „Zatím je to v náznacích, ale s finanční silou jde pochopitelně ruku v ruce i prestiž,“ poznamenal. Tato potřeba zviditelnění zesílila v červenci 2013, kdy se Vietnamci stali oficiálně v ČR národnostní menšinou. Po Ukrajincích a Slovácích jsou nejpočetnější skupinou cizinců, své počty v ČR sami Vietnamci odhadují na 100 tisíc lidí.

Češi na Vietnamce podle Broučka pohlížejí ve dvou extrémech, buď jako na velmi pracovité a bezkonfliktní lidi, anebo je podezírají z nekalého kšeftování nebo výroby drog.

„Vcelku jsou viděni jako nekonfliktní a v chudších oblastech ČR, kde obchodovali s laciným zbožím z Asie, některým nemajetným skupinám Čechů pomohli. V žádných jiných oblastech nebyli v obchodu přímo konkurentem české populace,“ popsal.

Broučkova kniha se zabývá pomocí Československa válkou postiženému Vietnamu (1958–1989) a sleduje vyrovnání vietnamské etnické skupiny v lokálním českém prostředí po 1990. Popisuje také ekonomickou prosperitu komunity na hranicích s Německem a proces uznání Vietnamců v ČR za národnostní menšinu.