Podle informací Práva totiž mezi poslanci panují obavy, že by referendum mohli zneužít extremisté k vyvolání otázek o odchodu Česka z EU, a zákon tak raději přijmout nechtějí. K odkládání normy přispěla i výměna ministra pro lidská práva, který je jejím předkladatelem.  Jiřího Dienstbiera vystřídal 1. prosince Jan Chvojka (oba ČSSD).

„Je to škoda, ale v té legislativní smršti se všechno asi nestihne,“ přiznal ve čtvrtek Právu vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek.

Pro schválení zákona je potřeba ústavní většina v parlamentu – tedy nejméně 120 hlasů poslanců a 49 senátorů. Koalice má ve Sněmovně 111 zákonodárců a v Senátu 48. Potřebné hlasy by však mohli doplnit komunisté, hnutí Úsvit či nezařazení.

Do referenda by nešlo zařadit:
Základní práva a svobody
Státní rozpočet a správu daní nebo poplatků
Porušení závazků, které pro ČR vyplývají z mezinárodního práva
Ustanovování osob do funkcí a jejich odvolávání
Individuální práva a povinnosti

Technicky vzato by zákon ještě koalice schválit stihla. Pokud by se v prvním čtení k normě vrátili poslanci hned na příští schůzi v únoru, v druhém a třetím čtení by poslanci mohli o zákoně hlasovat už v dubnu. Senát má pak na vyjádření dalších 30 dnů. Normu navíc přímo ve Sněmovně podpořil prezident Miloš Zeman.

I když o tom zástupci koalice navenek raději mlčí, mimo záznam přiznávají, že v současné neklidné době se konání všelidových hlasování obávají. Za odstrašující příklad mají brexit, ale i italské referendum o změnách ústavy, po němž padl premiér.

Návrh na referendum by mohl podat každý občan ČR nad 18 let, podpoří-li ho petice podepsaná nejméně 250 000 občany ČR nad 18 let.
Rozhodnutí by bylo přijato, pokud by nadpoloviční většina hlasujících a současně nejméně 25 procent všech občanů oprávněných hlasovat odpovědělo na otázku položenou v referendu.
Rozhodnutí by bylo pro vládu závazné.

Odkládání zákona o referendu se stalo i předmětem interpelace šéfa hnutí Svobody a přímé demokracie Tomia Okamury na předsedu vlády v lednu. Sobotka zopakoval, že norma je nadále prioritou vlády, jen na ni zatím nezbyl čas.

„Vždycky když se sejde Sněmovna a projednává se program schůze, tak je řada různých priorit, jedna se tlačí přes druhou. Opozice velmi často navrhuje různé mimořádné body, kolem kterých se potom vedou hodně dlouhé diskuse, a pak se velmi často už nedostane na to, abychom projednávali vládní návrhy zákonů,“ řekl premiér.

Jako předseda vlády si podle svých slov přeje, „aby do konce volebního období zákon o referendu měli“.

Chvojka dává naději

Chvojka ještě dává zákonu naději. „Je to priorita vlády, které se chci věnovat. Připravuji se na jednání s předsedy poslaneckých klubů. Zákon o obecném referendu je ústavní normou, pro kterou bude nutná podpora opozice ve Sněmovně i v Senátu,“ podotkl.

ANO přiznává, že času je už málo. „Nevím, jestli se to stihne. Ministr Chvojka to musí tlačit. Je otázka koalice, jestli jsme schopni sehnat 120 hlasů. Je tu spousta dalších zákonů,“ řekl Právu šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

Jde o zbytečný zákon. Každý rok až do roku 2026 jsou u nás nějaké volby, které jsou referendem svého druhu.Martin Plíšek, poslanec TOP 09

Popřel, že by se poslanci ANO obávali pořádání referend, která by se mohla dotknout třeba i členství Česka v EU. „Lidé by měli mít možnost vyjadřovat se k zásadním věcem bez ohledu na vývoj v Evropě. V tom se názor koalice nezměnil,“ míní Faltýnek.

Schválení zákona si přeje i zpravodaj normy Jeroným Tejc (ČSSD). „Hlasování stran ve Sněmovně ukáže, kdo se bojí vůle občanů a kdo vůli voličů naopak respektuje,“ řekl.

Byl jsem vždy odpůrcem zákona o obecném referendu, takže mi fakt nevadí, když se tento zákon neprojedná.Marek Benda, poslanec ODS

Komunisté by zákon podpořili. „Již od prosince se jej snažíme předřadit, aby byl projednán a schválen,“ sdělil Právu šéf strany Vojtěch Filip.

Pravicová opozice bude naopak ráda, když zákon spadne pod stůl. „Jde o zbytečný zákon. Každý rok až do roku 2026 jsou u nás nějaké volby, které jsou referendem svého druhu,“ poznamenal pro Právo Martin Plíšek (TOP 09) z ústavně-právního výboru.

Přijetí zákona si nepřeje ani ODS. „Byl jsem vždy odpůrcem zákona o obecném referendu, takže mi fakt nevadí, když se tento zákon neprojedná. Myslím, že dnes není vůle takový zákon schválit,“ řekl Právu Plíškův kolega z výboru Marek Benda.