„Od léta budeme ,československý' vzdušný prostor chránit společně. Smlouvu dnes schválila vláda,” napsal Stropnický.

Slovenská vláda už s dokumentem vyslovila souhlas. Nyní ho dostanou k posouzení parlamenty a následně prezidenti k ratifikaci. Pokud bude schválen, piloti by mohli zasáhnout i zbraněmi například ve chvíli, kdy by teroristi unesli civilní letadlo a chystali se s ním zaútočit.

Severoatlantická aliance zajišťuje ochranu svého vzdušného prostoru pomocí společného systému protivzdušné obrany (NATINAMDS). České letectvo do něj vyčleňuje dva stíhací letouny Gripen, které jsou poté pod aliančním velením. Systém je ale podle ministerstva obrany určen výhradně k obraně před vojenskými hrozbami, a nezajišťuje tak obranu před civilními letouny zneužitými k teroristickému útoku.

„Smlouva upravuje spolupráci v případech, které nelze řešit v rámci systému protivzdušné obrany NATO. Jde především o situace, kdy by se civilní letoun ocitl v rukou teroristů, nebo vzájemnou výpomoc při výpadku schopností vzdušných sil jednoho státu,” uvedl ministr obrany Martin Stropnický (ANO).

Výpomoc při problémech

O projektu takzvaného společného nebe jednali členové české a slovenské vlády už na dřívějších společných schůzkách. Podle slovenského ministerstva obrany budou Česko i Slovensko i nadále zajišťovat ochranu svého vzdušného prostoru samostatně. Výpomoc přijde ve chvíli, kdy by třeba podezřelý letoun mířil na území druhého státu nebo kdyby jedna z armád měla potíže kvůli krátkodobému i dlouhodobému výpadku své techniky a personálu.

Česká republika takovou smlouvu s jiným státem nemá. V minulosti podobnou dohodu uzavřela pouze s USA kvůli summitu NATO, který se v Praze konal v listopadu 2002. Umožňovala, aby americké vzdušné síly v případě potřeby zasáhly nad českým územím.

Zatímco slovenské stíhací letectvo má ve výzbroji ruské bojové letouny MiG-29, česká armáda používá stíhačky JAS-39 Gripen. Bratislava ovšem vyjednává se Švédskem o možnosti koupě nebo leasingu gripenů.