Článek
Pražský průvod vyšel od kostela svatého Tomáše u Malostranského náměstí, kde mu požehnal kardinál Dominik Duka. Tři králové na velbloudech spolu s koledníky, ponocným troubícím na roh a bubeníky mířili přes Karlův most na Staroměstské náměstí, kde se poklonili rodině představující novorozeného Ježíše a jeho rodiče Josefa a Marii.
Především na Karlově mostě se velbloudi těšili velkému zájmu turistů, lidé si je fotili nebo natáčeli na mobily. Přihlížející neodradilo ani mrazivé počasí. Podle chovatele mrazy nevadí ani velbloudům. „Jsou sice ustájení, ale ven chodí i v zimě,” řekl. Chundelatá zvířata pocházejí původně z jihozápadní a střední Asie. Divocí velbloudi žijí v jižním Mongolsku, severozápadní Číně a v zimě se stahují až na jih Sibiře. Teploty tam v létě stoupají k 50 stupňům Celsia a v zimě klesají i 25 stupňů pod bod mrazu.
K+M+B neznamená jména králů
Páteční svátek Tří králů - Kašpara, Melichara a Baltazara - ukončuje období Vánoc. V liturgickém kalendáři katolické církve však Tři králové oficiálně nefigurují - dnešek je v něm svátkem Zjevení Páně. Tři králové nejsou ani v bibli, nový zákon hovoří i v českém ekumenickém překladu o východních mudrcích, kteří se po pastýřích přišli poklonit do Betléma právě narozenému Ježíši. Královské koruny i jména jim přidala až o mnoho set let později umělecká tradice a lidová zbožnost.
V minulosti bylo s tímto svátkem spojeno koledování, na dveře koledníci svěcenou křídou psali písmena K M B. Ta však neznačí jména Tří králů, ale zkratku latinského Christus mansionem benedicat: Kristus požehnej tomuto domu.
Na tyto tradice navazuje i Tříkrálová sbírka pořádaná Charitou ČR, v níž lidé loni přispěli 98 milióny korun. Začala letos 1. ledna, skončí 15. ledna.