Imunologii a virologii zasvětil Slonim celý svůj vědecký život. Třicet let vedl Výzkumný ústav imunologický a během této doby v něm bylo vyvinuto sedm důležitých virových očkovacích látek a 27 diagnostických preparátů. Díky Slonimovi se v ČR rozvinul výzkum a výroba virových vakcín, jejichž celostátní užití vedlo k vymýcení dětské obrny, eliminaci spalniček a drastickému omezení výskytu příušnic.

Významná byla také práce Slonima na vývoji nového typu vakcíny proti pravým neštovicím a na bezpečnější a účinnější očkovací látce proti vzteklině. Virolog po desítky let úzce spolupracoval se Světovou zdravotnickou organizací (WHO).

Neméně důležitá byla i jeho činnost pedagogická: půlstoletí přednášel a vedl studenty na fakultách Univerzity Karlovy a na Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, školil vědecké aspiranty ve virologii, oponoval desítky kandidátských, disertačních i habilitačních prací a sám publikoval stovky odborných a vědeckých článků.