Po celé republice, především ale nad největšími zásobárnami vody, jsou rozesety a naprosto katastrofálně nedostatečně zmapovány průzkumné vrty ze 70. a 80. let minulého století. Jejich prostřednictvím mohou být tisíciletá ložiska čiré vody kontaminována povrchovými vodami, průmyslovými hnojivy, prasklými kanalizacemi i nesčetnými jinými způsoby.

Prvním místem v Česku, které se rozhodlo kousnout do tohoto kyselého jablka, je oblast Vysokého Mýta v okrese Ústí nad Orlicí.

Spoléhají na dotace

„Shodli jsme se, že je nutné provést průzkum a sanaci historických hydrogeologických vrtů. Státní fond životního prostředí přislíbil, že v příštích měsících předjedná a připraví dotační výzvy, z nichž by bylo možno čerpat dotace na likvidaci a zakonzervování i na průzkum starých vrtů. Bez pomoci dotací by se to určitě nedalo finančně zvládnout,“ řekl Právu místostarosta Vysokého Mýta Martin Krejza (ODS).

Ohrožená jsou místa na rozsáhlém území od Poličky po Vraclavský hřbet a od Ústí nad Orlicí aždo Proseče. „Jenom v katastru Vysokého Mýta jsou to určitě stovky vrtů, většinou několik set metrů hlubokých. Je to úkol na strašně dlouho a času zas tak moc není,“ říká Krejza, který před lety vodohospodářský obor vystudoval a ví, o čem hovoří.

Jeden ze starých vrtů na Orlickoústecku

Jeden ze starých vrtů na Orlickoústecku

FOTO: Josef Vostárek, ČTK

Vysoké Mýto ve spolupráci s místním vodárenským podnikem chce zatím udělat aspoň první krok. „Požádali jsme o krajskou dotaci na průzkum vrtů. Zjistí se jejich technický stav a bude rozhodnuto, zda je rekonstruovat nebo likvidovat. Projekt by měl stát 355 tisíc korun, kraj by se podílel 200 tisíci,“ doufá starosta Vysokého Mýta František Jiraský (nez.).

Vysoké Mýto pak bude zřejmě první samosprávou, která bude žádat na Státním fondu životního prostředí o dotaci na likvidaci starých vrtů. Bude to pilotní projekt a přijde skoro na půl miliónu korun. „Doufáme v devadesátiprocentní dotaci,“ říká Jiraský.

Práce na století

„Dva vrty, to je samozřejmě strašně málo, byla by to práce na století a nelze otálet. Ohrožení podzemních vod není jen naším problémem. V katastru mnoha vesnic je asi i výrazně větší množství vrtů a rozpočty malých obcí to prostě nemůžou utáhnout. Proto to raději asi ani neřeší,“ připustil Krejza.

Dalším městem, které je ochotno přidat se k Vysokému Mýtu, je zatím jen Litomyšl. „Velmi neradi bychom o naši pitnou vodu přišli. Má kojeneckou kvalitu, čerpáme pro město pod tlakem pěti atmosfér 50 litrů za vteřinu,“ uvedl Krejza.