Hlavní obsah

Pelikán podá kvůli kauze Rath stížnost, neuznání odposlechů mu přijde zvláštní

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Stížnost pro porušení zákona hodlá v nejbližších dnech podat k Nejvyššímu soudu ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) kvůli kauze někdejšího hejtmana Davida Ratha. V úterý řekl Radiožurnálu, že nesouhlasí s rozhodnutím Vrchního soudu v Praze, který neuznal odposlechy jako důkaz.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO)

Článek

Ministr spravedlnosti řekl, že na stížnosti pracuje Vrchní státní zastupitelství. Rozhodnutí pražského vrchního soudu označil Pelikán za zvláštní.

Pražský vrchní soud v říjnu zrušil rozsudek v korupční kauze kolem exhejtmana Ratha kvůli nezákonně pořízeným telefonním a prostorovým odposlechům. V usnesení vytkl státním zástupcům to, že žádosti o nasazení odposlechů nedostatečně odůvodnili. Soudy, které pak sledování podezřelých povolily, chybovaly v tom, že žádosti dostatečně nepřezkoumaly a pouze převzaly argumenty žalobců. [celá zpráva]

Odposlechy nebude moci státní zástupce použít jako důkaz při novém projednání kauzy před Krajským soudem v Praze.

Bradáčová: Přepjatě formalistické rozhodnutí

Také pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová s rozhodnutím vrchního soudu nesouhlasí. „Důvody jsou s ohledem na dosavadní rozhodovací praxi soustavy obecných soudů i soudu ústavního jen stěží odborně akceptovatelné,“ uvedla Bradáčová v tiskové zprávě. Podle vrchní státní zástupkyně odůvodnění také významně vybočilo z principu základní předvídatelnosti aplikace práva a soudních rozhodnutí.

„Poukazování na údajné formální nedostatky v příkazech k odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu a povolení ke sledování, které senát Vrchního soudu v Praze nyní vytýká soudcům, kteří rozhodovali ve věci v přípravném řízení, je zcela neobvyklé právě s ohledem na opakované předchozí rozhodování celé soudní soustavy,“ sdělila Bradáčová, která podstatnou část rozhodnutí považuje za „přepjatě formalistickou“.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám