Ty potřebují sklady, výrobní haly, autoservisy nebo zemědělské stavby.

Po zatuhnutí je podlaha mimořádně odolná proti mechanickému poškození. Pokud se na ni vylije kapalina, nepropustí ji. „Zkusíme využít i odpadní sklo nadrcené na pudr. Novou směs budeme teprve testovat,“ naznačuje další směr bádání Vít Černý, vývojář.

Beton bez cementu

Mnohé z odpadů lze znovu využít ve stavebnictví jako příměs, třeba do betonu. „Máme tak nové použití nejen pro popel nebo škváru, ale i pro odpad z cementáren, cihelen, umíme znovu použít vodní sklo. Na mnoha projektech se podílejí i výrobci staviv,“ řekl Právu František Šoukal z Centra materiálového výzkumu školy.

Dalším konkrétním výsledkem by mohlo být využití velkého množství prachu z cihelen, který vzniká při řezání dutých cihlových tvárnic. Vědci už s podporou ministerstva průmyslu hledají způsob, jak prach využít pro výrobu dalších cihel.

Nedávno si nechali patentovat bezcementový beton, který využívá vodní sklo. Se skutečným sklem toho ale nemá moc společného. Jde o vodný roztok křemičitanu sodného – tedy jinak o nebezpečný odpad.

Cihly na stavbu krbů

Další využití pro popílek ze skládek nabízí projekt, který počítá s jeho použitím do šamotových cihel pro stavbu krbů.

Již počátkem devadesátých let se mnozí vývojáři zaměřili na hledání nového využití pro odpad ze skládek, aby tak napomohli ochraně přírody.

O tom, že čeští vědci mají v této oblasti co nabídnout, svědčí i to, že se v únoru příštího roku bude konat v Brně mezinárodní konference EuroCoalAsh, na níž budou vědci i zástupci energetických firem z 32 států jednat právě o využívání odpadů z elektrárenských skládek.