Dalším návrhem Senátu je, aby výrobci nebo dovozci vína mohli nahlásit provozovny s prodejem sudového vína do půl roku od účinnosti zákona. Novelou by se Sněmovna měla zabývat na lednové schůzi.

Proti novele zákona jsou provozovatelé vinoték, kteří svůj nesouhlas vyjádřili v neděli 11. prosince na demonstraci v Praze. Pokud by totiž nebyli výrobci nebo dodavateli, mohli by prodávat víno pouze v jednorázových nádobách, například bag-in boxech či láhvích s jednorázovým uzávěrem. V případě porušení zákona by jim hrozila pokuta až 50 miliónů korun.

Překladatel zákona Marian Jurečka (KDU-ČSL) zdůvodňoval přijetí zákona především kvůli omezení černého trhu s vínem. „Výrobky z vinné révy se v posledních letech staly jedním z nejčastěji falšovaných produktů,“ řekl v Senátu Jurečka.

Na něj reagoval senátor Ivo Valenta (Strana soukromníků), který shrnul, že po EET se podle něj jedná o další likvidační zákon pro drobné živnostníky.

„Velký podíl pašovaného vína na našem území už není tak zásadním problémem. Podíl falšovaného vína podle inspekce rapidně klesá a v letošním roce jsou to už pouhá tři procenta,“ naznačil Valenta, že podle něj se nejedná o nijak zásadní problém.

Víno nebo radioaktivní odpad?

Podle senátora Zdeňka Papouška (BEZPP) je zákon vytvořený především z popudu vinařské lobby. Problémy by přitom podle něj měla řešit Státní zemědělská a potravinářská inspekce.

„Samozřejmě se najde mezi provozovateli vinoték nějaký koumák, který vydával červené krabicové víno za Pálavu, což se stalo v jedné pražské vinotéce, ale na podobného neřáda dostačuje řádná inspekce,“ řekl.

Stejného názoru je i senátor Petr Holeček (STAN). Z jeho pohledu část zákona řeší věci, které by nyní měly mít na starosti úřady. Ať už se jedná o inspekci, finanční správu nebo celní správu.

„Kamarád právník mi řekl: ‚Když si ten zákon přečteš, tak musíš nabýt dojmu, že se tu neobchoduje s vínem, ale s radioaktivním odpadem‘,” sdělil svůj dojem ze zákona o vinohradnictví a vinařství.