Během pěti měsíců oprav byly podle ředitele VTÚ Jiřího Protivy na letounu provedeny desítky odborných činností. Letoun byl například odmaštěn, odstraněn byl starý nátěr, vyměněna skla v kokpitu, zrekonstruovány zbraňové systémy a letoun byl nově natřen a opatřen výsostnými znaky československého letectva.

Byl také přebroušen jeho povrch, aby mohly být odstraněny mimo jiné vzkazy, které do letounu v minulosti návštěvníci muzea vyryli. Podle ředitele VHÚ Aleše Knížka je letoun po opravě k nepoznání.

Stroj z roku 1956

MiG-15 byl sovětský proudový letoun. Podle Jiřího Kuzdase z VTÚ měl na svou dobu velice dobré výsledky. Dokázal letět až 1075 kilometrů v hodině a vystoupat mohl do 15 500 metrů. Ve válce v Koreji byl podle něj dobrým protivníkem americkým letounům F-86 Sabre.

Československá armáda používala kolem 600 strojů MiG-15. Od roku 1952 byly vyráběny přímo v Československu. Provozovány byly až do počátku 80. let.

Opravený stroj byl vyroben v roce 1956 a postupně sloužil na letištích ve Sliači, Hradčanech, Přerově a v Hradci Králové. Ke svému poslednímu letu odstartoval 15. října 1982. Celkem nalétal 1800 hodin.

Do muzea se dostal v březnu 1985, vystavován byl ve venkovních expozicích. Práce na vrácení do původního stavu začaly v červnu 2016.

„Výborné éro”

Do Kbel se ve čtvrtek přišlo podívat i několik letců, kteří MiG-15 pilotovali. „MiG-15 byl spolehlivý a velmi obratný. Dá se říct na svou dobu výborné éro," řekl jeden z nich Vítězslav Nohejl. Spokojeni s ním podle něj byli i technici. Letadlo bylo schopno přistávat i na travnatém letišti.

„Přistát s tím na půlkilometrové louce nebyl problém," podotkl. Navíc jím byly vybaveny i sousední státy z Varšavské smlouvy. Při cvičeních se proto často českoslovenští piloti dostali na maďarská, polská nebo východoněmecká letiště, kde se o stroje postarali bez potíží tamní mechanici.

Nohejl zažil i katapultáž. Letoun musel opustit, když mu vysadil motor. „Nezbývalo než vystoupit za jízdy," poznamenal.

„Byla to katapultáž ve velmi malé výšce, tam nebylo nad čím přemýšlet a proč čekat. To bylo raz, dva, tři. Neztratíte přímo vědomí, ale vnímáte jen pohyb, protože se odkrví mozek. Pak sedačka odpadne, otevřu padák, a je to na zemi," popsal své pocity.