Výzvy k prokázání původu majetku by měli postupně začít dostávat poplatníci, u nichž rozdíl v nárůstu jmění a deklarovaných příjmů je nejméně pět miliónů korun za poslední tři roky, ve výjimečných případech za deset let. Zní to jednoduše, ale tak jednoduché, jak vyplývá z rozboru PwC Legal, to rozhodně není.

Mnohý majetek, například podíly ve firmách, se totiž exaktně odhaduje velmi obtížně. Jak tedy neprůstřelně určit, že ten či onen majetek je vyšší než pět miliónů, a nečiní třeba 4,8 miliónu?

Pokud nebudou poplatníci, kteří výzvu k prokázání majetku obdrží, s berňákem spolupracovat, hrozí jim dodanění. Nepřiznané příjmy budou zdaněny standardní sazbou daně z příjmů – 15 % u fyzických a 19 % u právnických osob. Maximální možné zdanění při plném 100% penále, které se vypočítá ze stanovené daně, tak může dosáhnout 30 %, resp. 38 % nezdaněného příjmu.

Může se tak stát, že poplatník, aby předešel hrozícímu trestnímu stíhání, jímž mu bude berňák hrozit, bude nucen k vyplnění prohlášení o majetku. Lidově řečeno se raději „dobrovolně“ svlékne do naha, než aby musel odkrývat karty v trestním řízení. Ale třeba později se u soudu prokáže, že finanční úředník svůj odhad nárůstu jmění poplatníka, na základě kterého celý proces prokazování berňák spustil, ve skutečnosti nadhodnotil, upozornil Buršík.

 Lhůta pro stanovení daně: až deset let

A co pak? Co by, suďte se se státem za to, že jste se svlékli, i když jste vlastně nemuseli. Podle Buršíka není mnoho možností obrany proti propočtům, ke kterým berní úředníci dojdou.

„Správce daně musí ve výzvě vymezit časový úsek, rozhodné období, za který má poplatník prokázat vznik příjmů a jejich původ. Zákon stanoví, že finanční úřad nevyzývá poplatníka k prokázání skutečností, o nichž je správci daně známo, že nastaly v období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně. Ta činí tři roky, nicméně může dojít k jejímu prodlužování až na deset let,“ vysvětluje Buršík. Problém je ovšem podle něho ve slovíčkách, jež jsou v zákoně: „o nichž je správci daně známo“.

V některých případech je okamžik nabytí majetku jednoduše zjistitelný, například u nemovitosti podle katastru. V některých situacích je však klíčový moment nabytí majetku naopak pro berňák určitelný velmi obtížně. Přesto, anebo právě proto, poté zašle poplatníkovi výzvu, ať původ takového majetku doloží.

„V případě, že správce daně nebude přesvědčen o tom, kdy byl majetek pořízen, pravděpodobně výzvu k prokázání zdrojových příjmů vydá. I důvodová zpráva k zákonu předpokládá, že pokud nebude správce daně s dostatečnou mírou jistoty přesvědčen o tom, kdy k nabytí majetku došlo, může výzvu vydat,“ dodal Buršík.

V praxi může jít o majetek už dávno získaný, třeba tím, že ho někdo z příbuzných poplatníkovi daroval bez nějaké smlouvy.

Dokazovat musí poplatník

„Jenže to bude poplatník, který bude muset prokázat, respektive doložit a přesvědčit správce daně, že k nabytí majetku došlo v dávné minulosti. Ryze praktická otázka je, čím bude možné historické události doložit, a poplatník se snadno může ocitnout v důkazní nouzi,“ míní Buršík.

Podle něho není v této souvislosti bez zajímavosti, že „finanční správa skartuje většinu svých písemností po uplynutí deseti let, nicméně poplatník může být v některých případech nucen přesvědčivě doložit skutečnosti nastalé například dokonce už před 20 lety“.

Ani pokud poplatník úspěšně prokáže, že předmětné příjmy získal v tzv. prekludovaném zdaňovacím období, tj. období, u kterého již uplynula lhůta pro stanovení daně, nemá zdaleka vyhráno. „Správce daně mu sice nestanoví daň, ale může podat oznámení pro podezření ze spáchání daňového trestného činu v minulosti. Promlčecí doba u trestného činu je totiž podstatně delší a může činit až patnáct let,“ upozorňuje Buršík.

Pokud poplatník pochybnosti berňáku po první výzvě neodstraní, může ho finanční úřad vyzvat k podání prohlášení o majetku, a to v případech, kdy správce daně předpokládá, že hodnota zkoumaného majetku přesahuje deset miliónů korun.

Obrana proti tomu bude obtížná

Jestliže poplatník prohlášení nepodá, podá ho neúplné či uvede, že jeho majetek nedosahuje deseti miliónů korun, a následně se prokáže opak, vystavuje se riziku trestního stíhání pro trestný čin porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku.

„Problém je, že přistoupí-li správce k vydání výzvy k prokázání příjmů, lze se celé proceduře jen obtížně bránit. Od vydání výzvy do doměření daně jsou možnosti procesní ochrany za účelem přezkoumání zákonnosti postupu správce daně výrazně limitované,“ míní Buršík.

Může se tedy stát, že poplatník bude pod hrozbou trestní sankce nucen k vyplnění prohlášení o majetku a až následně v odvolacím řízení proti doměrku daně, případně při následném soudním přezkumu bude zjištěno, že úředník svůj odhad nárůstu jmění špatně vyhodnotil a jeho jednání bylo od počátku nezákonné.