Pro snížení rozpočtu spolu s ní na výboru hlasovala pouze bývalá členka ANO, dnes nezařazená poslankyně Kristýna Zelienková. Proti návrhu se vyslovilo sedm přítomných koaličních poslanců, Jiří Dolejš (KSČM) a Karel Fiedler (nezařazený) se zdrželi. V tomto případě ale zdržení znamená nepřímý nesouhlas, neboť poslanci zvyšovali svou přítomností počet hlasů nutných k přijetí.

Snížit rozpočet, a to na služby Kanceláře prezidenta republiky, navrhla také Zelienková, ovšem ani v tomto případě nenašla dostatečnou podporu.

Kovářová zdůvodnila svůj návrh tím, že prezidentská kancelář dlouhodobě neodvádí profesionální práci a zostuzuje Českou republiku a instituci prezidenta republiky doma i v zahraničí. Podle ní se jedná o lživá vyjádření hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, neschopnost hlavního protokoláře Jindřicha Forejta zajistit včasný příjezd na státní pohřeb či fakt, že v čele kanceláře stojí už několik let člověk bez bezpečnostní prověrky.

Pohár trpělivosti přetéká

„Chtěla jsem vyslat zprávu k panu prezidentovi, že pohár trpělivosti začíná přetékat,“ řekla Právu Kovářová. Podle ní je prezident odpovědný za své spolupracovníky, a dokud bude trpět ve svém okolí přímo či nepřímo neprofesionální a nedůvěryhodné osoby, není ospravedlnitelné, aby se na jejich odměňování podíleli daňoví poplatníci.

Rozpočet kanceláře prezidenta na příští rok počítá se stejnou sumou na platy jako letos – tedy 54 567 121 korun. Kovářová navrhuje zkrátit tuto částku o 5 456 712 korun. Snížení platů by se podle ní nemělo týkat zaměstnanců ve státní službě. Rozpočet počítá se 110 zaměstnanci. Jejich průměrný plat je 41 339 korun.

Hrad dostane z rozpočtu téměř 430 miliónů

Zelienková navrhla snížit částku na nákup služeb o devět miliónů korun. „Kancelář si každý rok žádá o 22 miliónů, ale nikdy je nevyčerpá. Použije kolem 12 miliónů. Nevidím důvod, proč blokovat devět miliónů na položku, pod kterou se navíc schová ledacos,“ řekla Právu Zelienková.

Z této položky Hrad platí podle vysvětlení zaslaného rozpočtovému výboru poštovní a bankovní služby, konzultace, poradenství a právní služby. Dále z toho platí např. školení, vzdělávání, monitoring tisku, tlumočení a překlady a další služby související s vrcholnými návštěvami a protokolárními akcemi.

Výbor potvrdil návrh rozpočtu tak, jak byl předložen, tedy s výdaji ve výši 428 617 082 korun.

O omezení rozpočtu instituce jako o politickém nástroji hovořil kdysi i sám Zeman, ale směrem k Senátu. Horní komoru parlamentu považuje za nepotřebnou a chtěl ji nechat „vyhladovět” tím, že by jí Sněmovna nepřidělila žádné peníze, takže by senátoři nemohli svítit ani topit a rozpustili by se sami. V roce 2014 tímto návrhem pobavil občany při cestě do Moravskoslezského kraje.