Změna času se promítne do jízdních řádů vlaků a autobusů, jde převážně o mezinárodní spoje. Pokud by nezůstaly stát ve stanicích, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve.

Změna se dotkne 11 nočních dálkových vlaků Českých drah, regionálních ne. Na odjezd podle nového času počkají také noční vlaky RegioJetu na cestě mezi Prahou a Košicemi a vlaky Leo Express z Ukrajiny a Slovenska.

Přestávku na cestě budou mít také noční autobusy RegioJetu mířící do Prahy z Amsterodamu, Janova, Budapešti, Vídně a Košic a linky z Prahy do Košic a Vídně. Na nový čas počkají i autobusy Leo Expressu z Varšavy do Bohumína, dále linky mezi Lvovem a Vídní a Prahou a Banskou Bystricí.

Střídání letního a zimního času ve společnosti vyvolávají diskuse, zda jsou změny zdravotně bezpečné a zda vůbec jsou k něčemu dobré. Čas od času se objeví i iniciativy za zrušení změn času. Lékaři a psychologové se shodují na tom, že na změnu času si lidé, zejména starší lidé a děti, zvykají asi týden. Horší je to v březnu při změně na letní čas, kdy musí fakticky vstávat o hodinu dřív.

Minimální úspory energie

Ve světě se v mnoha zemích v minulosti letní čas zaváděl, ale i rušil. Letní čas platí ve většině zemí Evropy, Severní Ameriky a Blízkého východu, zatímco v Asii a Africe spíše neplatí. V Evropě letní čas kromě Ruska neplatí v Bělorusku a na Islandu. Češi si začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979. Do roku 1995 letní i zimní čas trvaly šest měsíců, poté se Česko srovnalo s EU a letní doba se prodloužila na sedm měsíců.

Původním záměrem změny času bylo lépe využít denního světla a ušetřit na svícení. Energetikové však dávají odpůrcům letního času za pravdu. Střídání letního a zimního času se projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí. Analytik České spořitelny Michal Skořepa nedávno vypočetl, že roční úspora elektřiny díky posunu času vychází na zhruba 30 milionů korun, což je řádově necelá tisícina procenta HDP.