Hlavní obsah

Mohl vzniknout precedent hraničící s totalitou, vysvětluje soudkyně verdikt v kauze trenek nad Hradem

Právo, Barbora Janáková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Pokud by byli členové skupiny Ztohoven za svůj čin odsouzeni, tak by podle soudkyně Šárky Šantorové mohlo jít o nebezpečný precedent, který by mohl umožnit omezování svobody slova.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Členové umělecké skupiny Ztohoven Matěj Hájek (uprostřed), David Hons a Filip Crhák (vlevo)

Článek

Před šesti dny Obvodní soud pro Prahu 1 nepravomocně rozhodl v případu trojice aktivistů, kteří loni v září sňali prezidentskou standartu a nahradili ji červenými trenkami. Soudkyně Šantorová rozhodla, že se nejednalo o trestný čin, ale o  přestupek, a proto by jej měl projednat Úřad městské části Praha 1. Proti usnesení podala státní zástupkyně Zuzana Beňová stížnost. [celá zpráva]

V usnesení, které má Právo k dispozici, soudkyně uvedla, že soud zvážil celou věc nejen z hlediska trestního práva, ale i z hlediska práva na svobodu projevu, kterou má každý zaručenou Listinou základních práv a svobod.

„... (Soud) dospěl k závěru, že rozhodnutím o trestní odpovědnosti obžalovaných v rámci trestního zákona by mohl vzniknout nebezpečný precedent hraničící s totalitními režimy omezujícími svobodu slova a politický názor,“ píše se v usnesení.

Šantorová v usnesení i naznačila, že trestnost činu by se měla hodnotit i z hlediska zásady subsidiarity trestní represe, tedy že trestní právo by se mělo používat tehdy, kdy se ostatní prostředky vyčerpají nebo jsou zjevně neúčinné či nevhodné.

Je to recese, nikoli výtržnictví

Soudkyně odmítla, že by se v případě výměny prezidentské vlajky za červené trenky jednalo o výtržnictví. Podle ní šlo o recesi. Šantorová dodala, že v takovém případě je rozhodující povaha jednání, a nikoli místo, kde se čin odehrál.

Mluvčí skupiny Ztohoven rozhodnutí obvodního soudu ocenil. Archivní videoVideo: Novinky

„Z provedených důkazů nevyplývá, že by se jednání obžalovaných nějak dotklo občanů republiky nebo že by se tak stalo způsobem, který by svědčil o celkově negativně zaměřeném postoji obžalovaných vůči společnosti či vůči spoluobčanům vůbec,“ je uvedeno v usnesení.

Šantorová dále zpochybňuje krádež prezidentské standarty. Podle ní totiž není zřejmé, že by členové skupiny Ztohoven lezli na střechu s úmyslem někoho okrást nebo poškodit.

„Soud je toho názoru, že obžalovaní s ohledem na skutkové okolnosti případu neměli v úmyslu komukoli cokoli odcizit či způsobit někomu škodu, základním a prvořadým úmyslem bylo tuto standartu sejmout a vyměnit za červené trenky,“ píše se v usnesení s tím, že nebyla naplněna subjektivní stránka daného trestného činu.

Škoda neodpovídá realitě

Škoda, kterou měli performeři na střeše způsobit, je navíc podle soudkyně neprůkazná. Soud totiž nemohl vyloučit, že na ni nevstoupil ještě někdo jiný. Navíc Šantorová zpochybnila fotografie, které jí byly předloženy jako důkaz, protože podle ní není jasné, zda se jedná o snímky úseku, kde se měla trojice pohybovat.

„Šíře škody, která jim je kladena za vinu, naprosto neodpovídá realitě. V žádném případě nemohli způsobit škodu na střeše Pražského hradu, neboť měli speciální boty a chovali se způsobem, který nebyl devastující,“ tvrdí v usnesení.

Soudkyně navíc přihlédla k tomu, že událost probíhala v silném vypětí, tedy že členové skupiny prožívali nestandardní a krajní situaci, kdy všichni tři primárně uvažovali o tom, aby se nezabili.

Jediné, co soudkyně uznala, je poškození cizí věci, kterého se měli členové Ztohoven dopustit přestřižením lanka na stožáru. Proto má nyní celou věc projednat Úřad městské části Praha 1 jako přestupek.

Případem se bude zabývat ještě Městský soud v Praze kvůli stížnosti státní zástupkyně.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám