„Dříve jsem pracoval v kanceláři, takže dělat v call centru mě baví,“ řekl Kafka Novinkám. Do vězení se dostal před osmi lety, protože se zapletl do obchodu s drogami. Do konce trestu mu zbývají tři roky, brzy chce požádat o podmínečné propuštění.

KOMENTÁŘE DNE:
Brexit? Jaký brexit? - Vyjednávání o odchodu Spojeného království z Unie popisuje Alexander Tomský. Čtěte zde >>

Očima Saši Mitrofanova: Čtvrtstoletí dlouhá cesta od Jekylla k Hydovi

Vězni ve Vinařicích u Kladna obvykle pracují čtyři až osm hodin. Jejich úkolem je oslovit potenciálního zákazníka s nabídkou tarifu mobilního operátora.

Vězni ve Vinařicích u Kladna mohou pracovat v call centru mobilního operátora.

Vězni ve Vinařicích u Kladna mohou pracovat v call centru mobilního operátora.

FOTO: Barbora Zpěváčková, Novinky

Za práci dostávají odměnu danou zákonem ve výši čtyři a půl tisíce korun za měsíc. Díky tomu mohou zaplatit náklady na pobyt ve výkonu trestu. „Pro stát je to výhodné,“ podotýká ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO).

Stát vydá na správu vězeňství ročně devět miliard korun. Náklady na jednoho vězně se měsíčně pohybují v řádech několika desítek tisíc.

Vězni se mohou zbavit frustrace

Odsouzení mohou také část výdělku posílat svým rodinám nebo splácet dluhy. „Není to ale jen kvůli tomu, aby platili dluhy, ale aby se naučili pracovním návykům, které většinou nemají. Učí se také nové věci,“ míní generální ředitel Vězeňské služby Petr Dohnal.

Kafka dodává, že vězni se díky práci mohou zbavit frustrace, že jsou nepotřební. „Navíc si pak za ty peníze můžeme koupit něco dobrého v kantýně,“ usmívá se.

Pokud odsud kluci vylezou a jsou bez rodiny, tak dostanou to minimum a skončí znovu na uliciPetr Pavlas, bývalý vězeň

Když jsou vězni propuštěni na svobodu a osvědčí se, dostanou od firmy nabídku, aby v ní zůstali i nadále. Potvrzuje to Petr Pavlas, který se za mříže dostal také kvůli drogám. „Deset let jsem fetoval, a to vás nějaké sociální a zdravotní věci vůbec nezajímají,“ vzpomíná.

V centru pracoval tři roky, z vězení je venku čtyři roky. Nebýt projektu, práci by hledal těžko. „Všude chtějí čistý trestní rejstřík, což nemáte. Pokud odsud kluci vylezou a jsou bez rodiny, tak dostanou to minimum a skončí znovu na ulici. Být na to sám je hrozně těžké,“ popisuje Pavlas.

Kdo se chce zapojit, musí nejdříve absolvovat rekvalifikační kurz. Práci poté dostane asi stovka lidí. Projekt je zatím plánován na dva roky, ministerstvo práce a sociálních věcí vyjde zhruba na 8,3 milióny korun. Pokud bude úspěšný, měl by pokračovat.

Žádná možnost zneužití, tvrdí Pelikán

Centrum fungovalo ve Vinařicích už dříve, v médiích se však objevily spekulace, že se vězni dostávali k citlivým údajům, a byl proto ukončen. Pelikán odmítá, že by k něčemu takovému mohlo docházet.

„Není tam žádná možnost zneužití. Zaměstnanci nemají k dispozici telefon, číslo automaticky generuje počítač, operátor zná jen jméno člověka. Zjistí, jestli má zájem o nějaký produkt a potom to přebírá civilní zaměstnanec,“ vysvětluje šéf spravedlnosti.

Nižší recidiva

Vězeňská služba uvádí, že u zaměstnaných je daleko nižší recidiva. Práce může totiž vězňům pomoci v integraci a vyhnout se dalšímu páchání trestné činnosti. Recidiva u účastníků předešlého projektu činila 18 procent, celostátní průměr je přitom 70 procent.

V českých věznicích pracovalo v loňském roce asi 55 procent odsouzených. Podle Pelikána zaměstnanost v těchto zařízeních letos vzrostla o 19 procent.