Článek
Do Liberce by měl přijet také velvyslanec Kuvajtu. Akci naopak nepodpoří ambasáda USA, která měla pomoci například s poskytnutím dobové americké techniky použité v Pouštní bouři.
„Nakonec to nedopadlo. Obávám se, že hlavním důvodem je zhoršující se bezpečnostní situace v Evropě a ve světě. I když je to vzpomínková akce, tak se jí účastnit nechtějí,“ řekl Právu František Gábor, který byl nejmladším členem české protichemické jednotky, která se před 25 lety Pouštní bouře účastnila.
Nasimulují letecké bombardování
Gábor se letos v únoru sešel s 1. tajemníkem amerického velvyslanectví v Česku Alexanderem Barrassem. Diplomat v Liberci oficiálně poděkoval českým veteránům a vyjádřil ochotu pomoci při rekonstrukci Pouštní bouře. Ambasáda USA se ale nakonec omluvila.
Rekonstrukce válečné operace se odehraje ve sportovně-kulturním areálu v libereckém Vesci a její součástí má být i simulace leteckého bombardování za účasti armádních gripenů.
František Gábor byl nejmladším členem české protichemické jednotky, která se před 25 lety účastnila Pouštní bouře.
„Podle scénáře objeví letecké bombardéry iráckou kolonu a napadnou ji. Část kolony se ale po vybombardování zprovozní a hlídka spojenců při sledování situace získá informace o výskytu chemických zbraní. Proto povolá československou chemickou jednotku. A dál to nemůžeme prozrazovat,“ popsal část scénáře František Gábor.
Do simulace se mají kromě gripenů zapojit čtyři tanky, dvě vozidla pěchoty, několik obrněných transportérů a také helikoptéry AH-1 Cobra.
Moderní vojenská operace se odehraje v rámci libereckého Dětského dne, jehož tradici před čtyřmi lety obnovilo místní bytové družstvo Sever. To kromě válečných veteránů přizvalo do Vesce i další jednotky.
Operace Pouštní bouře
Iráckou invazi do Kuvajtu v srpnu 1990 odsoudil prakticky celý svět. USA se poté podařilo dát dohromady koalici mnoha desítek zemí, která během války v Perském zálivu v lednu a únoru 1991 vyhnala Irák po sedmi měsících z Kuvajtu. Jedna z největších vojenských konfrontací od druhé světové války, někdy nazývaná první válka v "přímém televizním přenosu", operace Pouštní bouře začala 17. ledna 1991. Kuvajt byl osvobozen 28. února, irácký diktátor Saddám Husajn ale svržen nebyl, odstranit se ho podařilo až 13 let poté během americko-britské invaze do Iráku na jaře 2003.
Válka si vyžádala přes 150 000 obětí, z toho asi 110 000 iráckých vojáků, na 40 000 iráckých civilistů a přes 340 vojáků spojeneckých sil
V protiirácké koalici bylo 34 zemí. Součástí byla i československá protichemická jednotka. Spojenci přišli o 49 letadel a vrtulníků. Irák přišel o 240 letadel a vrtulníků, na 4000 tanků, 2400 obrněných transportérů, 2600 děl a 19 válečných lodí.
Zdroj: ČTK
„Svou techniku a zásahy ukáže i česká státní a Saská policie, hasiči a záchranáři,“ řekl za pořadatele šéf SBD Petr Černý. Tyto další jednotky se podle něj zúčastní druhé bojové ukázky zaměřené na zásah při narušení schengenského prostoru.