Blízko k ní měli v Moravské Třebové. Zde město od roku 2010 provozuje domov pro seniory v bývalém klášteru františkánek. Kongregace sester v roce 2015 podala na město žalobu, ve které převod na město zpochybňuje. Městu tím ztížila například žádání o dotace.

Na začátku letošního roku ale sestry začaly s městem jednat o smíru a na svět přišel i návrh na mimosoudní vyrovnání.

V něm radnice přislíbila, že výměnou za to, že františkánky žalobu stáhnou, bude přispívat mj. na opravu církevních památek ve městě. Radnice nenavrhla žádnou částku.

Slíbili příspěvek, ač přispívat nemohou, hájí se sestry

K překvapení zastupitelstva však františkánky do návrhu napsaly, že chtějí, aby město do oprav investovalo 15 miliónů korun. „Požadavkem kongregace jsme byli zaskočeni a velmi nepříjemně překvapeni, proto nezbylo než jejich návrhy odmítnout,“ řekl Právu starosta města Miloš Izák (ČSSD). Spor tedy bude muset vyřešit soud.

Sestry se hájí tím, že město sice formálně slíbilo peníze na opravy, ale přitom ze zápisu z jednání zastupitelstva z 8. února 2016 se dozvěděly, že financovat opravy majetku, který nepatří městu, je skoro nemožné.

„To byl hlavní důvod, proč jsme navrhly poskytnutí finanční částky, kterou bychom vynaložily na investice do sakrálních staveb, zejména ve prospěch farní budovy a kostela,“ napsaly sestry na svých stránkách.

V Hukvaldech chtějí jen pětinu pozemků

O smíru jednají např. v Hukvaldech v podhůří Beskyd. Tady ostravsko-opavské biskupství podalo určovací žalobu na osm hektarů půdy, které v minulosti patřily do areálu tzv. hukvaldského dvora a které obci v roce 1991 převedl stát.

Biskupství získalo v okolí známé zříceniny Hukvaldy stovky hektarů lesů a také bývalý arcibiskupský zámeček, který chce opravit a provozovat. Proto biskupství obec Hukvaldy požádalo jen o 1,5 hektaru.

„V rámci smírného mimosoudního řešení požaduje biskupství vydat pouze část pozemků o výměře 15 tisíc metrů čtverečních, a to pouze tu část, která je nezbytně nutná pro zázemí tzv. hukvaldského zámečku,“ sdělil Právu právník biskupství Roman Krakovka.

Biskupství chce na tomto pozemku postavit parkoviště. O jejich návrhu by mělo brzy rozhodnout hukvaldské zastupitelstvo. Někde se církevní subjekty svých nároků vzdaly, například premonstráti stáhli žádost na vydání pozemků, které leží pod šatnami u tenisových kurtů v Milevsku v jižních Čechách.

Předseda Svazu měst a obcí František Lukl odhaduje, že o smír se církev pokusila pouze v několika případech.

Poté, co biskupové řekli, že stáhnou žaloby na krajský majetek, začali po podobném kroku volat i starostové.

František Lukl, starosta Kyjova

Předseda Svazu měst a obcí František Lukl

FOTO: Milan Vojtek, Právo

Lukl Právu řekl, že napsal kardinálu a předsedovi České biskupské konference Dukovi, aby s ním o stažení žalob jednal. Podle Lukla žaloby zatěžují hlavně malé obce, které musí platit drahé právníky. Soudní spory také prý nabouraly dobré vztahy mezi církví a úřady. „O to více se to zhoršilo, když se starostové dozvěděli, že církve stahují žaloby vůči krajům a neudělaly to vůči obcím,“ dodal Lukl.

Biskupové argumentují tím, že v případě krajů žaloby stáhnou, protože majetek na kraje přešel v roce 2000 při jejich vzniku sice v rozporu s tzv. blokačním paragrafem v zákoně o půdě, ale zákonem o krajích, tedy vůlí parlamentu. Kdežto obce získaly historický majetek církví na základě svých vlastních žádostí na pozemkový fond.