Ročně by mělo jít o třicítku raněných, přičemž náklady na leteckou přepravu vojenskými speciály a zdravotní péči by měly dosáhnout 30 miliónů korun, tedy milión na jednoho.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

Ministerstvo obrany totiž podle informací Práva přišlo s návrhem, jak pomoci raněným vojákům ze zemí ve složité bezpečnostní situaci. A první mají přijít na řadu právě Ukrajinci a Kurdové. Jak dlouho má program fungovat, ale zatím není jasné.

Poslanci souhlasí

„V důsledku absence včasné a kvalifikované lékařské péče v konfliktních oblastech celá řada raněných umírá, anebo zůstává doživotně postižena,“ zdůvodňuje ministerstvo Martina Stropnického (ANO) svůj nový program, který by měla v příštích týdnech schválit vláda.

Ministr obrany Martin Stropnický

Ministr obrany Martin Stropnický

FOTO: Petr Horník, Právo

Ačkoli poslanci sněmovního výboru pro obranu oslovení Právem s takto pojatou humanitární pomocí nemají problém, vyčítají ministerstvu, že o něm výbor nebyl informován a je připravován téměř v utajení.

„Vždy jsme podporovali, aby česká armáda, když už se zapojuje do misí, upřednostňovala humanitární rozměr, podporovali jsme vysílání polní nemocnice. Proto je pro nás tato forma zapojení nebo spolupráce na mezinárodní úrovni přijatelnější než vysílání bojových jednotek,“ uvedl místopředseda výboru Alexander Černý (KSČM).

Poslanec ale dodal, že slyší o návrhu poprvé. „Mrzí mě, že ministr o takové věci neinformuje. Doufám, že nám to předloží, jde o třicet miliónů a lidé by měli vědět, na co se peníze používají,“ dodal. Ani další z místopředsedů výboru Bohuslav Chalupa (ANO) nevidí v programu žádný problém, spíš naopak.

„Zásadně nelze nic namítat proti tomu, abychom podporovali věci, které jsou humanitárního charakteru,“ řekl.

Jana Černochová (ODS)

Jana Černochová (ODS)

FOTO: Petr Horník, Právo

„Jsem ale znepokojen tím, že o takové věci nic nevíme,“ dodal Chalupa. Obdobně se vyjádřila i Jana Černochová (ODS). „Domnívám se, že humanitární pomoc v této podobě je základním projevem naší solidarity, který navíc nepředstavuje pro naši zemi žádné dramatické náklady,“ uvedla na toto téma.

Politický signál

A nic nenamítají ani jednotlivé resorty, jejichž šéfové budou pro zajištění přepravy vojenskými letadly zvedat při jednání vlády ruku. Na Česko se přitom s žádostí o pomoc obrátil v poslední době jak předseda vlády Regionu iráckého Kurdistánu, tak některé mezinárodní organizace, jejichž je země členem.

Právě kvůli urgentnosti řešení a také vzdálenostem nelze podle obrany pomoc řešit jinak než leteckou přepravou. Náklady pak půjdou z rozpočtu obrany.

„Poskytnutí pomoci zraněným příslušníkům ozbrojených sil Ukrajiny a Regionu iráckého Kurdistánu je silným politickým signálem, že ČR vnímá všechny současné hrozby a reaguje na ně. Tato forma pomoci, kterou lze v budoucnu poskytnout i dalším zemím, má jednoznačně humanitární rozměr a přispěje k šíření dobrého jména ČR nejen v oblastech zasažených konfliktem,“ uvádí autoři zprávy pro vládu, kterou se Právu podařilo získat.

Plyne z ní současně, že ačkoli půjde o přepravu vojáků, nemusí o tom rozhodovat parlament. Půjde o raněné, takže neozbrojené osoby, které na českém území nebudou plnit žádné služební úkoly.

Armáda přivezla 6. března 2014 dalších 11 zraněných Ukrajinců.

Armáda přivezla v březnu 2014 několik Ukrajinců zraněných při demonstracích na Majdanu.

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Armáda má přitom s přepravou raněných zkušenosti, byť takové transporty považují její příslušníci za jedny z nejnáročnějších. Podle stavu raněných mohou být letadla uzpůsobena do speciální zdravotnické verze. Už v roce 2014 takto vojenský speciál přepravil do Prahy téměř tři desítky Ukrajinců raněných při demonstracích na Majdanu. Tehdy šlo o dlouhodobý projekt ministerstva vnitra Medevac. Nově navržený program ministerstva obrany ale do něj nepatří a je tak další formou pomoci.