Článek
„Chodíme takto pěšky na pouť sem do Velehradu již čtvrtým rokem,“ řekl za farníky z Pivína, Vřesovic, Klenovic na Hané a Němčic nad Hanou Jiří Vrba.
„Vyšli jsme na cestu již v pondělí v pět hodin ráno. Trasu delší než 47 kilometrů silničkami a lesními cestami, přes kopce a doly, jsme prošli všichni, dospělí i děti. Nejmladšímu poutníkovi, vlastně slečně, je osm let,“ řekl Jiří Vrba.
Na pouť ve Velehradě zamířili poutníci i desítky kilometrů procesím pěšky.
Mnozí poutníci zamířili k improvizovaným zpovědnicím přímo pod širým nebem u velehradské baziliky a v jejím okolí. V jedné z dlouhých front k duchovním trpělivě čekal na zpověď i místopředseda Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Petr Gazdík (STAN).
Frontu při čekání na zpověď si na Velehradě vystál i místopředseda poslanecké sněmovny Petr Gazdík.
„Přijel jsem s rodinou už včera, spali jsme ve stanu a večer si užili Koncert lidí dobré vůle,“ prozradil Gazdík. Noc prožitá ve stanu na něm nebyla znát, postával v zástupu v perfektně vyžehleném obleku a bílé košili.
„Oblek byl samozřejmě v autě,“ vysvětlil Gazdík a v klidu čekal, až na něj přijdeřada. „Ne, ne, tady žádné přednostní právo ke slovu neplatí, toto není sněmovna,“ zasmál se Gazdík.
V davech poutníků na Velehradě se ztratila malá Veronika. Shledání doprovodily slzičky.
O kousek dál, na tribuně u baziliky, mezitím probíhaly přípravy na slavnostní mši. „Prosím pozor! Ztratila se holčička Veronika. Voláme maminku, Veronika je u pořadatelů,“ zaznělo z ampliónů. Příběh měl šťastný konec v další minutě, když Veronika skočila do náručí přiběhnuvší mamince. Zatímco předtím se držela za ruku pořadatele a tvářila se statečně, na mámině rameni se chudinka štěstím rozbrečela.
Kázání pronesl na pouti na Velehradě kardinál Dominik Duka.
Mši celebroval na Velehradě olomoucký arcibiskup Jan Graubner, kázání pronesl kardinál Dominik Duka. „Zde na Velehradě se v minulém století několikrát rozhodovalo o našem bytí a nebytí. Zde jsme se naučili, co znamená pravda, co znamená falešná propaganda či lákavé sliby. Zde jsme se naučili komu věřit a koho odmítnout,“ uvedl ve svém kázání Duka.
Davy zamířily i na Radhošť
Tisíce lidí zamířily o svátku dvou slovanských věrozvěstů také ke kapli na Radhošti v Beskydech. Část poutníků se zúčastnila několika mší k poctě svatých Cyrila a Metoděje, část turistů jen využilo svátečního dne k procházce po horách či delší túře.
Poutních mše byly dohromady tři, v 9.30, 11 a 14 hodin. O tu hodinu před polednem byl asi největší zájem.
„Chodím tady každoročně, ani nevím, kdy to bylo poprvé,“ smál se třiašedesátiletý Stanislav z Valašska, který měl letos s sebou i několik přátel. Cyrilometodějskou pouť považuje za tradici, kterou musí dodržet, i kdyby, jak řekl, kroupy padaly a po obloze lítaly blesky.
Kaple na Radhošti byla při mších v obležení poutníků.
Mezi jednotlivými mšemi, které se konaly díky slunečnému počasí před kaplí pod širým nebem, se mohli zájemci podívat i do kaple. Cestou k ní se poutníci i návštěvníci Radhoště zastavovali i u sochy pohanského boha Radegasta, který je také jedním ze symbolů Moravskoslezských Beskyd.
Tisíce lidí zamířily dneska ke kapli na Radhošti v BeskydechVideo: Pavel Karban, Právo
Cyrilometodějské poutě mají na Radhošti už dlouholetou tradici. Kaple sv. Cyrila a Metoděje, která byla postavena na konci 19. století a vysvěcena roku 1898 olomouckým arcibiskupem Theodorem Kohnem, měla původně podobu kamenné stavby s bílou omítkou a kupolí v byzantském stylu. Nad vchodem byl nápis: Milujte se, Slované, a sjednoťte se ve víře, kterou zde hlásali svatí Cyril a Methoděj.
Dřevěná zvonice se šindelovou střechou byla přistavěna v roce 1924 při tehdejší opravě. Kaple je jednou z nejvýše položených církevních staveb v Česku.
V současnosti se o ni stará Matice radhošťská z Trojanovic.
