„Německý úřad pracovního lékařství zjistil v roce 2014, že šikana u našich západních sousedů ročně způsobuje pětinu sebevražd, ztrátu 1,7 miliardy pracovních hodin a ztrátu 50 miliard eur. To my zatím nejsme schopni takto vyčíslit,“ řekl v úterý Právu vedoucí výzkumu Panajotis Cakirpaloglu.

Z výzkumu pořízeného na souboru 7159 pracujících lidí vyplynulo, že evropský odhad byl správný. S nějakou formou šikany měla zkušenost čtvrtina Čechů starších 15 let.

Nejčastěji trpí pracující ve veřejném sektoru – téměř 80 procent všech šikanovaných. Oproti předchozím odhadům v soukromém sektoru s mobbingem neboli šikanou na pracovišti bojuje 15 % lidí, zbylá procenta připadají na neziskový sektor. Třiaosmdesát procent šikanovaných tvoří zaměstnanci, 17 procent vedoucí pracovníci.

Řešit případy ohlášené oběťmi šikany by měl inspektorát práce. Ale problém je, aby se vůbec tito lidé na něj obrátili. Dlouhodobě je postavení těchto obětí špatné a my jim neumíme pomoci.Michaela Marksová, ministryně

Nejčastěji trpí neustálou kritikou, zadáváním nesmyslných úkolů, pomlouváním, ponižováním a zesměšňováním, což splňuje definici šikany, lidé zaměstnaní ve zdravotnictví, ve státní správě a ve školství. Nejhorší zkušenosti mají se šikanou pracující v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, na třetím místě je Praha.

V posledních letech se posunuly oběti šikany do kategorie středního věku okolo 42 let, s patnáctiletou pracovní praxí, se středoškolským a vysokoškolským vzděláním.

Portál na pomoc

Mnoho institucí a neziskových organizací už roky volá po vzniku organizace nebo funkce, která by lidem s takovou zkušeností pomohla. Na státní úrovni se to zatím nepodařilo. A tak dobrovolníci z Mobbing free poradny, kteří na webu sikanavpraci.cz za rok pomáhali 150 tisícům návštěvníků stránky, založili Mobbing free institut.

Soudy si s případy šikany nevědí rady. Mně samotné tato problematika drásá nervy.Michaela Marksová, ministryně

V něm budou obětem radit a nabízet právní pomoc, školení pracovníků firmám i preventivní nástroje, které by šikaně na pracovišti předcházely. Chtějí změnit i trestněprávní rovinu tak, aby byla šikana postihována jako konkrétní trestný čin. Podporu mají od senátora Libora Michálka (nestraník za SZ, KDU-ČSL a Českou pirátskou stranu), který před několika lety sám oznámil korupční skandál na ministerstvu životního prostředí.

Pomoc přijde i od ministryně práce a sociálních věcí Michaely Marksové (ČSSD). „Řešit případy ohlášené oběťmi šikany by měl inspektorát práce. Ale problém je, aby se vůbec tito lidé na něj obrátili. Dlouhodobě je postavení těchto obětí špatné a my jim neumíme pomoci,“ řekla ministryně.

„Důkazem toho je, že už deset let platí antidiskriminační zákon a nejsou známy, až na jednu, žádné kauzy. Soudy si s případy šikany nevědí rady. Mně samotné tato problematika drásá nervy. Už jsme na ministerstvu zahájili projekt proškolování inspektorů, aby věděli, jak při hlášení případů šikany postupovat,“ uvedla v úterý Marksová.