Sedm z nich se proti tomu nijak soudně nebránilo, a proto podle mluvčí univerzity Kamily Kolářové přišli o tituly pravomocně a s definitivní platností.

KOMENTÁŘE DNE:
Limity spolupráce hnutí ANO s KSČM a SPD - Sněmovní vyjednávání analyzuje Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>
Očima Saši Mitrofanova: Ondráček a normalizace politického prostředí v republice 

Podle dřívějších informací médií jsou mezi nimi mj. někdejší proděkan plzeňských práv Ivan Tomažič a především děti kontroverzního podnikatele Františka Mrázka, Michal a Monika Mrázkovi. Jejich otec byl označován za šéfa českého podsvětí, v lednu 2006 jej dosud neznámý pachatel zastřelil.

Nic nám nesebrali. On to byl spíš takový humbuk okoloMichal Mrázek o svém diplomu z plzeňských práv

Dcera Monika údajně zvládla pětiletá magisterská studia za nezvykle krátkou dobu 21 měsíců. Podle dřívějších informací médií jí navíc chyběla řada zápočtů a u některých panovaly pochybnosti o jejich pravosti.

Syn zastřeleného Františka Mrázka Michal (27)

Syn zastřeleného Františka Mrázka Michal na archivní fotografii

FOTO: Milan Malíček, Právo

„Nic nám nesebrali, byl to humbuk”

Státnice měla dělat 20. října 2003, ale v daný den žádná oficiální zkušební komise nezasedala. K nalezení navíc nebyla ani diplomová práce Mrázkové, což platí také o jejím bratrovi Michalovi. Ten prý stačil vystudovat magisterský obor za stejně krátkou dobu.

Jenže Michal Mrázek v těchto dnech redakci sdělil, že on ani sestra o své diplomy nepřišli. „Nic nám nesebrali. On to byl spíš takový humbuk okolo,“ řekl Právu Mrázek.

Upřesnil, že na univerzitu chodil nejprve rok na prezenční, tedy denní studium a poté školu dělal půldruhého roku dálkově.

Na otázku, jestli proti rozhodnutí univerzity podávali žaloby anebo činili jiné právní kroky, odpověděl, že se to „řešilo nějakým způsobem, ale ono to ani nemohlo dopadnout tak, že by ty tituly houfně sbírali, protože to bylo v té době proti legislativě“. Míní, že tituly nakonec sebrali jen dvěma lidem.

Titul nepoužíváme, tvrdí sourozenci

Na opakovaný dotaz, zda mu titul z práv skutečně zůstal, reagoval jednoznačně: „Přesně tak, ale já se tím titulem nikde nehonosím, nepoužívám ho já ani sestra a právem se neživíme.“

Redakci proto zajímalo, jak to tedy se zrušením titulů u Mrázkových je, avšak Západočeská univerzita odmítla jakákoli jména s odkazem na ochranu osobních údajů komentovat.

Podle dvou na sobě nezávislých zdrojů Práva jak ze Západočeské univerzity, tak z justičního prostředí škola skutečně tituly Michalovi a Monice Mrázkovým zrušila už před zmíněnými pěti lety. Jenže ani jeden z nich to podle všeho nemusí oficiálně vědět. Stačilo, že by písemné rozhodnutí univerzity nepřevzali na poště.

A rovněž mluvčí školy Kolářová potvrdila, aniž někoho jmenovala, že část z těch deseti, komu ZČU diplomy zrušila, si písemné vyhotovení nepřevzala.

„Víme, že v některých případech to bylo doručeno tzv. náhradním způsobem (fikcí), tedy že jsme všem dotčeným rozhodnutí o zrušení odeslali, ale ne všichni si ho vyzvedli a převzali. Po lhůtě deseti dnů od uložení zásilky na poštu je považována za doručenou,“ uvedla mluvčí.

Dvěma titul zůstal

To už je ale podle zákona problém dotčených lidí, kteří na poštu nešli a doteď se třeba mylně domnívají, že jim titul zůstal. Kdyby se s ním dále pyšnili, dostávají se do křížku se zákonem.

„Pokud byl někomu zrušen vysokoškolský titul a on jej dále používá, dopouští se tím přestupku ve věcech veřejného pořádku. Jde o neoprávněné užívání titulu s možnou finanční sankcí a měl by to řešit příslušný městský úřad v místě bydliště dotyčného,“ upřesnil někdejší náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu František Korbel.

Právní expert Západočeské univerzity František Korbel ukazuje koncepty usnesení o zrušení vysokoškolského diplomu.

Náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu František Korbel na archivním snímku

FOTO: Ivan Blažek, Právo

Právě on před pěti lety rozhodnutí o rušení titulů z plzeňských práv pro univerzitu jako externí specialista připravoval. Zmíněná pokuta se může vyšplhat ke třem tisícům korun.

Jak už bylo zmíněno, sedm z postižených absolventů se proti rozhodnutí o zrušení titulu nebránilo. Zbývající tři to ale učinili a obrátili se na plzeňský krajský soud se správní žalobou. A dva z nich loni uspěli – soud rozhodnutí univerzity zrušil.

Titul za necelé tři měsíce

Jde o někdejšího šéfa plzeňských městských strážníků Luďka Hosmana a také o rekordmana v délce studia – Jana Harangozza. Muž známý z kauzy zmanipulovaných konkurzů kolem soudce Jiřího Berky údajně zvládl vystudovat plzeňská práva a získat titul magistr během dvou měsíců a dvou týdnů. U soudu pak ale uspěl s tím, že mu byla uznána předchozí studia na Slovensku.

Univerzita proti verdiktům soudu týkajícím se Hosmana s Harangozzem podala kasační stížnosti, o kterých Nejvyšší správní soud dosud nerozhodl. V tuto chvíli jsou tedy rozsudky ve prospěch obou mužů pravomocné a vysokoškolské tituly jim nadále patří. Třetím v řadě, který ještě univerzitu zažaloval, je předseda Sdružení sportovních svazů Zdeněk Ertl. Ten ale nedávno naopak u soudu údajně neuspěl.

„Rozhodnutí soudu nám dosud nebylo doručeno. Dotazem na soud však víme, že žaloba byla odmítnuta pro opožděnost,“ sdělila Právu mluvčí univerzity Kolářová.

Už to řeší zákon

Aby už podobné zmatky a nejasnosti kolem možnosti odebírání či rušení titulů v budoucnu nenastaly, schválil parlament novelu školského zákona. Ta začne platit od 1. září.

A zatímco dosud v zákoně rušení titulů explicitně řešeno nebylo, novela říká jednoznačně, za jakých okolností může rektor zrušit platnost státnice či obhajobu disertační práce. Zaprvé kvůli spáchání úmyslného trestného činu, dále za plagiátorství, za jednání proti dobrým mravům nebo i za to, že někdo získal diplom, aniž zkoušku vůbec dělal.

Řízení o vyslovení neplatnosti státnic navíc může rektor zahájit ve lhůtě až tří let od jejich absolvování.